Trpasličí planeta Makemake v Kuiperově pásu nemá oproti očekávání žádnou atmosféru
29. listopadu 2012 - Při tranzitu trpasličí planety Makemake před vzdálenou hvězdou v dubnu loňského roku zjistili astronomové nové informace o tomto ledovém světě. Pohasnutí hvězdy, při jejím zakrytí planetou Makemake bylo náhlé, což signalizuje buď pouze velmi slabou nebo žádnou atmosféru. Kromě toho astronomové také změřili poprvé hustotu tohoto objektu
Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo
31. července 2012 - Sedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.
Hubblův vesmírný teleskop našel už pátý měsíc explanety Pluto
11. července 2012 - Už to pomalu přestává být překvapením, Pluto má další měsíc, trpasličí planeta na okraji sluneční soustavy jich má už pět. Relativně velký Charon byl objeven už v roce 1978, následovaly pak Nix a Hydra v roce 2006 a loni v červenci zatím nepojmenovaný měsíc S/2011 P1, nově objevený měsíc zatím dostal označení S/2012 P2. Objev nového měsíce je pro astronomy NASA velmi významný, k Plutu totiž míří sonda New Horizons a mohlo by se stát, že se s doposud neobjeveným tělesem srazí.
Hubblův teleskop možná na povrchu Pluta objevil komplexní organické sloučeniny
30. prosince 2011 - Když astronom Alan Stern se svým týmem vědců z SwRI institutu a Nebraska Wesleyan University zkoumali Pluto prostřednictvím spektrografu na Hubblovu teleskopu, objevili, že něco na jeho povrchu absorbuje ultrafialové světlo. Tento jev ve své studii vysvětlují tím, že na povrchu Pluta mohou existovat organické sloučeniny, které světlo v tomto spektru pohlcují, šlo by tak o první důkaz existence podobných chemických sloučenin na této trpasličí planetce.
Trpasličí planeta Eris v Kuiperově pásu je zřejmě stejně velká jako explaneta Pluto
2. listopadu 2011 - Díky novým měřením se astronomům z organizace ESO podařilo zpřesnit velikost trpasličí planety Eris, která je třikrát vzdálenější od Slunce než Pluto. Původní odhady přisuzovaly Eris velikost o 25 procent větší než Pluto, někde kolem tří tisíc kilometrů v průměru, nová měření ale naznačují, že obě tělesa si jsou velikostí zřejmě velmi podobná. Další zpřesnění měření chtějí astronomové provést znovu v roce 2013, kdy znovu nastane podobné zatmění vzdálené hvězdy trpasličí planetou Eris.
Objekt v Kuiperově pásu byl kdysi posetý vodními sopkami, dnes je zasypaný ledem
23. října 2011 - Planetka má oficiální astronomické označení 2007 OR10, ale je známější jako Snow White. Podle kalifornských astronomů vedených Mikem Brownem, který Snow White v roce 2007 objevil, je těleso zčásti pokryté vodním ledem a dokonce prý může mít i zbytky pradávné atmosféry. Snow White se nachází v Kuiperově pásu, oblasti menších planetek za oběžnou dráhou planety Neptun, a dosahuje velikosti poloviny Pluta. Je také jedním z kandidátů na zařazení mezi pět současných oficiálních trpasličích planet.
Astronomové objevili tři nová velká tělesa v Kuiperově pásu, rozšíří řady trpasličích planet?
11. srpna 2011 - Astronomům se podařilo najít v Kuiperově pásu tři nová tělesa, která by mohla splňovat oficiální definici trpasličí planety. V oblastech, které ještě nebyly důkladně prozkoumány nalezli celkem 14 zajímavých objektů, z toho tři jsou dostatečně velké na to, aby se mohly zařadit do prestižního klubu k Plutu a dalším.
Pět trpasličích planet sluneční soustavy, Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres
Ještě před několika lety měla sluneční soustava devět planet, astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být také označena jako planety. Počet planet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 tedy byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo
Sedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.
Hubblův teleskop možná na povrchu Pluta objevil komplexní organické sloučeniny
Když astronom Alan Stern se svým týmem vědců z SwRI institutu a Nebraska Wesleyan University zkoumali Pluto prostřednictvím spektrografu na Hubblovu teleskopu, objevili, že něco na jeho povrchu absorbuje ultrafialové světlo. Tento jev ve své studii vysvětlují tím, že na povrchu Pluta mohou existovat organické sloučeniny, které světlo v tomto spektru pohlcují, šlo by tak o první důkaz existence podobných chemických sloučenin na této trpasličí planetce.
Astronomové objevili tři nová velká tělesa v Kuiperově pásu, rozšíří řady trpasličích planet?
Astronomům se podařilo najít v Kuiperově pásu tři nová tělesa, která by mohla splňovat oficiální definici trpasličí planety. V oblastech, které ještě nebyly důkladně prozkoumány nalezli celkem 14 zajímavých objektů, z toho tři jsou dostatečně velké na to, aby se mohly zařadit do prestižního klubu k Plutu a dalším.
Trpasličí planeta Eris v Kuiperově pásu je zřejmě stejně velká jako explaneta Pluto
Díky novým měřením se astronomům z organizace ESO podařilo zpřesnit velikost trpasličí planety Eris, která je třikrát vzdálenější od Slunce než Pluto. Původní odhady přisuzovaly Eris velikost o 25 procent větší než Pluto, někde kolem tří tisíc kilometrů v průměru, nová měření ale naznačují, že obě tělesa si jsou velikostí zřejmě velmi podobná. Další zpřesnění měření chtějí astronomové provést znovu v roce 2013, kdy znovu nastane podobné zatmění vzdálené hvězdy trpasličí planetou Eris.
Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.
Trpasličí planeta Makemake v Kuiperově pásu nemá oproti očekávání žádnou atmosféru
Při tranzitu trpasličí planety Makemake před vzdálenou hvězdou v dubnu loňského roku zjistili astronomové nové informace o tomto ledovém světě. Pohasnutí hvězdy, při jejím zakrytí planetou Makemake bylo náhlé, což signalizuje buď pouze velmi slabou nebo žádnou atmosféru. Kromě toho astronomové také změřili poprvé hustotu tohoto objektu
Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo
Sedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.
Hubblův vesmírný teleskop našel už pátý měsíc explanety Pluto
Už to pomalu přestává být překvapením, Pluto má další měsíc, trpasličí planeta na okraji sluneční soustavy jich má už pět. Relativně velký Charon byl objeven už v roce 1978, následovaly pak Nix a Hydra v roce 2006 a loni v červenci zatím nepojmenovaný měsíc S/2011 P1, nově objevený měsíc zatím dostal označení S/2012 P2. Objev nového měsíce je pro astronomy NASA velmi významný, k Plutu totiž míří sonda New Horizons a mohlo by se stát, že se s doposud neobjeveným tělesem srazí.
Hubblův teleskop možná na povrchu Pluta objevil komplexní organické sloučeniny
Když astronom Alan Stern se svým týmem vědců z SwRI institutu a Nebraska Wesleyan University zkoumali Pluto prostřednictvím spektrografu na Hubblovu teleskopu, objevili, že něco na jeho povrchu absorbuje ultrafialové světlo. Tento jev ve své studii vysvětlují tím, že na povrchu Pluta mohou existovat organické sloučeniny, které světlo v tomto spektru pohlcují, šlo by tak o první důkaz existence podobných chemických sloučenin na této trpasličí planetce.
Trpasličí planeta Eris v Kuiperově pásu je zřejmě stejně velká jako explaneta Pluto
Díky novým měřením se astronomům z organizace ESO podařilo zpřesnit velikost trpasličí planety Eris, která je třikrát vzdálenější od Slunce než Pluto. Původní odhady přisuzovaly Eris velikost o 25 procent větší než Pluto, někde kolem tří tisíc kilometrů v průměru, nová měření ale naznačují, že obě tělesa si jsou velikostí zřejmě velmi podobná. Další zpřesnění měření chtějí astronomové provést znovu v roce 2013, kdy znovu nastane podobné zatmění vzdálené hvězdy trpasličí planetou Eris.
Objekt v Kuiperově pásu byl kdysi posetý vodními sopkami, dnes je zasypaný ledem
Planetka má oficiální astronomické označení 2007 OR10, ale je známější jako Snow White. Podle kalifornských astronomů vedených Mikem Brownem, který Snow White v roce 2007 objevil, je těleso zčásti pokryté vodním ledem a dokonce prý může mít i zbytky pradávné atmosféry. Snow White se nachází v Kuiperově pásu, oblasti menších planetek za oběžnou dráhou planety Neptun, a dosahuje velikosti poloviny Pluta. Je také jedním z kandidátů na zařazení mezi pět současných oficiálních trpasličích planet.
Astronomové objevili tři nová velká tělesa v Kuiperově pásu, rozšíří řady trpasličích planet?
Astronomům se podařilo najít v Kuiperově pásu tři nová tělesa, která by mohla splňovat oficiální definici trpasličí planety. V oblastech, které ještě nebyly důkladně prozkoumány nalezli celkem 14 zajímavých objektů, z toho tři jsou dostatečně velké na to, aby se mohly zařadit do prestižního klubu k Plutu a dalším.
Astronomové objevili s pomocí Hubblova teleskopu čtvrtý měsíc Pluta
Ještě rok před startem vesmírné mise New Horizons v roce 2006 měla trpasličí planeta Pluto pouhý jeden měsíc, Charon. V roce 2005 došlo k objevení dvou dalších měsíců Nix a Hydra a v červnu 2011 objevili astronomové čtvrtý satelit Pluta, S/2011 P 1 (objekt je známý také pod označením S/2011 (134340) 1, nebo P4). Mezinárodní astronomická unie (IAU) totiž doposud ještě nevybrala pro nový objekt pojmenování.
Pět trpasličích planet sluneční soustavy, Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres
Ještě před několika lety měla sluneční soustava devět planet, astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být také označena jako planety. Počet planet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 tedy byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.
Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla
Haumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

Související kategorie zpráv