Nejnovější zprávy

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díra

Mléčnou dráhu zřejmě obíhá vzácná středně velká černá díra

19. ledna 2019 - Pozorování relativně malých černých děr a supermasivních děr jsou celkem běžná, není však snadné najít střední černou díru, která není ani příliš malá, ani příliš velká. To se zřejmě podařilo vědcům s observatoří ALMA. Objekt, který pozorovali v loňském roce obíhá Mléčnou dráhu a má charakteristiky, které odpovídají středně velké černé díře o velikosti zhruba planety Jupiter.

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření

14. ledna 2019 - Astronomové identifikovali torus obklopující supermasivní černou díru v jádru galaxie NGC 5643. Jde o strukturu, která se vytváří v bezprostřední blízkosti masivní černé díry a ze které se v její středu utváří akreční disk materiálu, který černá díra urychluje a zahřívá na extrémní rychlosti a teploty. Vědci k analýze tohoto objektu využili dat z milimetrové radiové observatoře ALMA v Čile a rentgenového vesmírného teleskopu Chandra.

Nová teplotní mapa Europy odhalila nezvykle chladnou oblast na severní polokouli

Nová teplotní mapa Europy odhalila nezvykle chladnou oblast na severní polokouli

26. října 2018 - Europa je měsíc planety Jupiter pokrytý ledovou slupkou tvořící popraskaný povrch s množstvím geologických útvarů. Nová série čtyř snímků z radioteleskopu ALMA nyní odhaluje teplotní mapu povrchu Europy v dostatečném rozlišení, aby bylo možné zkoumat souvislosti konkrétních geologických oblastí s naměřenými teplotními rozdíly. V datech se také objevuje doposud neznámá chladná oblast na severní polokouli tohoto měsíce.

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. října 2018 - V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Inzerce