Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Další experimenty v urychlovači LHC potvrzují loňský objev higgsova bossonu
14. března 2013 - Vědci z evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes představili nové výsledky jejich experimentů na velkém hadronovém urychlovači částic (LHC). Experimenty s protony urychlenými až k rychlosti světla potvrzují závěry z loňského roku, podle kterých se vědcům podařilo najít higgsův boson - částici, která má být zodpovědná za hmotnost veškeré hmoty ve vesmíru.
Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov
19. února 2013 - Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.
Vědci přenesli kvantovou informaci z atomu na foton, usnadní se tak přenos kvantové informace
6. února 2013 - Optické kabely dnes slouží k přenosu informace rychlostí světla, v budoucnosti by ale mohly (stejnou rychlostí) přenášet také kvantovou informaci. Vědcům se totiž podařilo přenést kvantovou informaci z atomu na foton, který lze následně pomocí optického kabelu transportovat rychlostí světla k cíli, kde je kvantová informace opět přenesena na atom.
Do Měsíce v pondělí narazí při vysoké rychlosti dvě americké sondy
16. prosince 2012 - Lunární mise GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která začala na začátku letošního roku, je u konce. Oběma orbitálním sondám, které dostaly jména Ebb a Flow, totiž dochází palivo a do Měsíce stejně narazí. NASA rozhodla o tom, že sondy v plné rychlosti narazí do měsíčního povrchu a zakončí tak úspěšnou misi, jejímž cílem bylo získat data o gravitačním poli jediného přirozeného satelitu naší planety. I v této poslední však chtějí vědci získat nová data, tentokrát o efektivnosti využití paliva vesmírných sond.
Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah
9. prosince 2012 - Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.
Evropská gravitační sonda GOCE se přiblížila Zemi pro detailnější snímání jejího povrchu
4. prosince 2012 - Družice GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Explorer) krouží kolem Země už od roku 2009 a sbírá data o gravitačním poli naší planety. Svou primární misi už satelit dokončil a aktuálně probíhá prodloužená mise, během níž chtějí vědci zpřesnit data získaná v první fázi. GOCE se tak přiblíží z 255 kilometrové výšky na 235 kilometrů, což přístrojům sondy umožní detailnější pozorování odchylek v gravitačním poli Země.
V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry
V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.
Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah
Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.
Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií
Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.
Vědcům se podařilo teleportovat informaci na vzdálenost 150 kilometrů
Mezinárodnímu týmu vědců z Rakouska, Německa, Kanady a Norska se podařilo teleportovat kvantové vlastnosti fotonu na vzdálenost 143 kilometrů a pokořili tak dosavadní rekord. Experiment proběhl letos v květnu mezi Jacobus Kapteyn Telescope na jednom z kanárských ostrovů La Palma a ESAs Optical Ground Station na ostrově Tenerife.
Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší
Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli hodnota hubblovy konstanty je 74,3 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek.
Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.
Související kategorie zpráv
Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji
Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.
Další experimenty v urychlovači LHC potvrzují loňský objev higgsova bossonu
Vědci z evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes představili nové výsledky jejich experimentů na velkém hadronovém urychlovači částic (LHC). Experimenty s protony urychlenými až k rychlosti světla potvrzují závěry z loňského roku, podle kterých se vědcům podařilo najít higgsův boson - částici, která má být zodpovědná za hmotnost veškeré hmoty ve vesmíru.
Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov
Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.
Vědci přenesli kvantovou informaci z atomu na foton, usnadní se tak přenos kvantové informace
Optické kabely dnes slouží k přenosu informace rychlostí světla, v budoucnosti by ale mohly (stejnou rychlostí) přenášet také kvantovou informaci. Vědcům se totiž podařilo přenést kvantovou informaci z atomu na foton, který lze následně pomocí optického kabelu transportovat rychlostí světla k cíli, kde je kvantová informace opět přenesena na atom.
Do Měsíce v pondělí narazí při vysoké rychlosti dvě americké sondy
Lunární mise GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která začala na začátku letošního roku, je u konce. Oběma orbitálním sondám, které dostaly jména Ebb a Flow, totiž dochází palivo a do Měsíce stejně narazí. NASA rozhodla o tom, že sondy v plné rychlosti narazí do měsíčního povrchu a zakončí tak úspěšnou misi, jejímž cílem bylo získat data o gravitačním poli jediného přirozeného satelitu naší planety. I v této poslední však chtějí vědci získat nová data, tentokrát o efektivnosti využití paliva vesmírných sond.
Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah
Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.
NASA vyvíjí technologie pro zachycení gravitačních vln, čeká nás nová éra astronomie?
Astronomie se neustále vyvíjí, od prvních očí našich předků upřených k noční obloze, přes dalekohled Galilea, až po moderní infračervené nebo rentgenové teleskopy. Astronomie jde mílovými kroky kupředu a nejen díky novým technologiím, ale také za významného přispění nových pohledů na svět kolem nás. Dnes mohou astronomové pozorovat vzdálené objekty v různých částech elektromagnetického spektra, NASA ale chce jít ještě dál, chce zachytit gravitační vlny a pozorovat samotný velký třesk.
Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší
Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli hodnota hubblovy konstanty je 74,3 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek.
Astronomové objevili nejsilnější magnetické pole kolem masivní hvězdy
Týmu astronomů pracujícímu s teleskopy Hobby-Eberly Telescope (HET) a Canada-France Hawaii Telescope (CFHT) se podařilo změřit sílu magnetického pole hvězdy NGC 1624-2 a objevili zatím největší magnetické pole v okolí masivní hvězdy. Hvězda NGC 1624-2 je dokonce desetkrát větší magnet než dosavadní držitel rekordu. Své výsledky prezentuje tým vedený astronomem Greggem Wadem ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
Vědcům se podařilo teleportovat informaci na vzdálenost 150 kilometrů
Mezinárodnímu týmu vědců z Rakouska, Německa, Kanady a Norska se podařilo teleportovat kvantové vlastnosti fotonu na vzdálenost 143 kilometrů a pokořili tak dosavadní rekord. Experiment proběhl letos v květnu mezi Jacobus Kapteyn Telescope na jednom z kanárských ostrovů La Palma a ESAs Optical Ground Station na ostrově Tenerife.