Nejnovější zprávy Nejčtenější články

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

26. ledna 2014 - Britský teoretický fyzik Stephen Hawking znovu rozvířil vlny světa černých děr se svou novou studií, kterou publikoval ve středu 22. ledna. Hawking věnoval podstatnou část svého života studiu objektů s tak velkou gravitací, že jim neunikne ani světlo. Jeho poslední práce ale jejich existenci de facto popírá. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? A co vlastně dřímá v centru naší galaxie, kde, jak astronomové tvrdí, leží obří nepředstavitelné monstrum, kterému říkají supermasivní černá díra?

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové záření

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové záření

17. června 2013 - Nová počítačová simulace černé díry a jejího bezprostředního okolí pomáhá vědcům objasnit nespočet reálných pozorování. Doposud dokázali vědci objasnit odkud pochází nízkoenergetické (měkké) rentgenové záření, které z blízkosti černých děr vyzařuje, s pomocí teleskopů ale zachytili také vysokoenergetické (tvrdé) záření, s jehož původem už si jisti nebyli.

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

Další experimenty v urychlovači LHC potvrzují loňský objev higgsova bossonu

Další experimenty v urychlovači LHC potvrzují loňský objev higgsova bossonu

14. března 2013 - Vědci z evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes představili nové výsledky jejich experimentů na velkém hadronovém urychlovači částic (LHC). Experimenty s protony urychlenými až k rychlosti světla potvrzují závěry z loňského roku, podle kterých se vědcům podařilo najít higgsův boson - částici, která má být zodpovědná za hmotnost veškeré hmoty ve vesmíru.

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. února 2013 - Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.

Vědci přenesli kvantovou informaci z atomu na foton, usnadní se tak přenos kvantové informace

Vědci přenesli kvantovou informaci z atomu na foton, usnadní se tak přenos kvantové informace

6. února 2013 - Optické kabely dnes slouží k přenosu informace rychlostí světla, v budoucnosti by ale mohly (stejnou rychlostí) přenášet také kvantovou informaci. Vědcům se totiž podařilo přenést kvantovou informaci z atomu na foton, který lze následně pomocí optického kabelu transportovat rychlostí světla k cíli, kde je kvantová informace opět přenesena na atom.

Do Měsíce v pondělí narazí při vysoké rychlosti dvě americké sondy

Do Měsíce v pondělí narazí při vysoké rychlosti dvě americké sondy

16. prosince 2012 - Lunární mise GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která začala na začátku letošního roku, je u konce. Oběma orbitálním sondám, které dostaly jména Ebb a Flow, totiž dochází palivo a do Měsíce stejně narazí. NASA rozhodla o tom, že sondy v plné rychlosti narazí do měsíčního povrchu a zakončí tak úspěšnou misi, jejímž cílem bylo získat data o gravitačním poli jediného přirozeného satelitu naší planety. I v této poslední však chtějí vědci získat nová data, tentokrát o efektivnosti využití paliva vesmírných sond.

V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

V okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.

Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.

Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah

Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah

Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.

Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší

Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší

Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli hodnota hubblovy konstanty je 74,3 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek.

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking znovu rozvířil vlny světa černých děr se svou novou studií, kterou publikoval ve středu 22. ledna. Hawking věnoval podstatnou část svého života studiu objektů s tak velkou gravitací, že jim neunikne ani světlo. Jeho poslední práce ale jejich existenci de facto popírá. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? A co vlastně dřímá v centru naší galaxie, kde, jak astronomové tvrdí, leží obří nepředstavitelné monstrum, kterému říkají supermasivní černá díra?

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.