Nejnovější zprávy

První jasný důkaz supravodivosti v materiálu s oxidem nikelnatým

16. září 2019 - Vědci z americké National Accelerator Laboratory a Stanford University vytvořili první materiál z oxidu nikelnatého, který vykazuje prokazatelné známky supravodivosti. Materiál s unikátní atomickou strukturou se v mnohém podobá podobným oxidům z mědi, které jsou supravodivodivé za relativně vysokých teplot. Na druhou stranu materiál s nikelnatým oxidem zřejmě neobsahuje stejný typ magnetismu jako supravodivé materiály z mědi. Nový výzkum přináší zcela nové poznatky do studia nekonvenčních supravodivých materiálů.

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. července 2019 - Vesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

Vědci spojili světlo a hmotu, aby vytvořili částice s novými vlastnostmi

5. července 2019 - Každý druh atomu má unikátní vlastnosti, mezi ně patří i to, že absorbuje nebo emituje světlo pouze určitých energií, které odpovídají možným orbitalům jeho elektronů (největší pravděpodobnost výskytu elektronu kolem jádra atomu). To umožňuje vědcům identifikaci takových atomů, protože toto chování je stejné ve vzdáleném vesmíru i na Zemi. Vědci z University of Chicago nyní vytvořili nové hybridní částice, které vykazují nové typy chování.

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhoviny

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhoviny

29. června 2019 - Týmu vědců pracujícím s observatoří Tibet Air Shower Gamma Collaboration (TASGC) se podařilo detekovat zatím nejenergetičtější fotony v historii. Pochází z Krabí mlhoviny, což je pozůstatek exploze supernovy ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Physical Review Letters.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Nově objevené subatomární částice pentakvarky mají strukturu podobnou molekulám

9. 6. 2019 Vědci v roce 2015 potvrdili pozorování do té doby pouze teoretického pentakvarku v urychlovači částic LHC. Od té doby se jim podařilo nasbírat prostřednictvím přístroje LHCb instalovaného na urychlovači LHC nové informace o jeho složení. Jejich výzkum ukazuje, že pentakvark se ve skutečnosti

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji

Německá společnost chce pomocí laseru vytvořit náplň pro 3D tiskárnu na Měsíci

30. 5. 2019 Německá společnost Laser Zentrum Hannover e.V. (LZH) ve spolupráci s Technical University of Braunschweig vyvíjí zařízení, které by mohlo pomoci postavit první struktury na povrchu Měsíce. Jejich cílem je vyvinout laser, který roztaví měsíční regolit do materiálu použitelného pro 3D tisk. Smyslem

Vědci vytvořili nejsilnější možnou zvukovou vlnu ve vodě

22. 5. 2019 Vědci z americké National Accelerator Laboratory vytvořili pod vodní hladinou pomocí rentgenového laseru extrémně hlasitý zvuk 270 decibelů. Teoreticky už nelze v tomto prostředí dosáhnout vyšších hodnot, protože voda se pod extrémním tlakem, který u takového vlnění vzniká, rozpadá. Výsledky

Částice antihmoty jsou podobně jako hmota zároveň částice i vlnění

10. 5. 2019 Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U

Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru

27. 4. 2019 Vesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Doposud však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci totiž přišli hned s několika způsoby, jak to změřit, a pokaždé jim vyjde trošku jiná hodnota. Rozdíl se projevuje při pozorování

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a

Inzerce