Nejnovější zprávy

Observatoř ALMA pozoruje masivní galaxie v raném vesmíru v centru obrovského množství temné hmoty

12. prosince 2017 - Milimetrová a submilimetrová observatoř ALMA vidí prostřednictvím svých 66 radioteleskopů v poušti Atacama do hlubokého vesmíru, čím hlouběji, tím více do minulosti. O to dál pak vidí, když k tomu využije ještě efektu tzv. gravitační čočky. Nová pozorování extrémně vzdáleného objektu SPT0311-58 ukazují, že už v raném vesmíru existovaly masivní galaxie. Astronomové také pozorují, že jde dokonce o dvě samostatné galaxie, které jsou uhnízděné ve velkém shluku temné hmoty.

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

10. prosince 2017 - Skupenství hmoty excitonium bylo teoreticky předpovězeno už v 70. letech a jeho existence byla pozorována nepřímými důkazy, jde o tzv. Bose-Einsteinův kondenzát tvořený excitony. Týmu vědců pod vedením profesora Petera Abbamonteho se nyní podařilo přijít s novými důkazy, které existenci excitonia jasně prokazují. Pomohla jim k tomu nová technika nazývaná M-EELS (Momentum-resolved Electron Energy-Loss Spectroscopy), kterou si sami vyvinuli pro měření nízkoenergetických bosonů. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science v prosinci.

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

9. prosince 2017 - Při pozorování relativně malé černé díry V404 Cygni, vzdálené asi 8 000 světelných let, astronomové zjistili, že má velmi slabé magnetické pole, asi 400x slabší než se doposud uvažovalo u objektů tohoto typu. Jde o první přesné měření magnetického pole takové černé díry. Astronomové pro něj využili náhlého vzplanutí této černé díry v roce 2015, při kterém došlo na asi 14 dní ke zvýšení její zářivosti. Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Science.

Čínská sonda měřící kosmické záření potvrzuje existenci tajemného signálu, mohlo by jít o temnou hmotu

Čínská sonda měřící kosmické záření potvrzuje existenci tajemného signálu, mohlo by jít o temnou hmotu

5. prosince 2017 - Čínská orbitální sonda DAMPE (Dark Matter Particle Explorer, nebo také Wukong) je ve vesmíru už dva roky a měří signály z kosmického záření. Podle studie publikované v listopadu ve vědeckém magazínu Nature skupinou čínských, švýcarských a italských vědců se sondě podařilo replikovat již dřívější měření, které by mohlo indikovat rozpad částic temné hmoty. Nejde však zdaleka o důkaz její existence, spíš jen o náznak, který si vědci zatím neumí vysvětlit.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

26. 11. 2017 Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Aturoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských

Nové zařízení by mohlo prokázat existenci teoretických dvoudimenzionálních kvantových částic

08. 11. 2017 Fyzikům na univerzitě v Santa Barabaře se podařilo sestrojit nové zařízení, které chtějí použít pro dokázání existence matematicky předpovězených kvantových částic. Jedná se o formu anyonů, neboli částic, které existují pouze v dvoudimenzionálním prostoru, doposud však nebyly přímo

Fúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúze

07. 11. 2017 Dvěma vědcům na univerzitách v Tel Avivu a Chicagu se podařilo teoreticky prokázat masivní množství energie uvolňované při interakci subatomárních částic známých jako kvarky. Při tomto subatomárním ekvivalentu jaderné fúze dochází k uvolnění až osmkrát většího množství energie než u

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017 Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

24. 10. 2017 Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015 Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo

Flotila čtyř družic NASA úspěšně dorazila do vesmíru a připravuje se na průzkum magnetosféry

15. 03. 2015 Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev