Aktuální zprávy z kategorie Fyzika | Living future
Nejnovější zprávy

Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratoři

Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratoři

24. července 2014 - Vědcům z americké laboratoře Lawrence Livermore se podařilo vytvořit podmínky, které panují v nitru obřích planet jako je Jupiter nebo Saturn. Použili k tomu největší laser na světě, který se nachází v National Ignition Facility v Kalifornii. Díky tomuto úspěchu mohou nyní vědci lépe pochopit vznik a evoluci velkých planet ale také chování různých materiálů v podmínkách vysokého tlaku a relativně nízkých teplot.

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

Podle nové Hawkingovy studie černé díry neexistují, alespoň ne tak, jak je známe

26. ledna 2014 - Britský teoretický fyzik Stephen Hawking znovu rozvířil vlny světa černých děr se svou novou studií, kterou publikoval ve středu 22. ledna. Hawking věnoval podstatnou část svého života studiu objektů s tak velkou gravitací, že jim neunikne ani světlo. Jeho poslední práce ale jejich existenci de facto popírá. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? A co vlastně dřímá v centru naší galaxie, kde, jak astronomové tvrdí, leží obří nepředstavitelné monstrum, kterému říkají supermasivní černá díra?

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové záření

Vědci pomocí počítačové simulace přišli na to, jak černé díry generují tvrdé rentgenové záření

17. června 2013 - Nová počítačová simulace černé díry a jejího bezprostředního okolí pomáhá vědcům objasnit nespočet reálných pozorování. Doposud dokázali vědci objasnit odkud pochází nízkoenergetické (měkké) rentgenové záření, které z blízkosti černých děr vyzařuje, s pomocí teleskopů ale zachytili také vysokoenergetické (tvrdé) záření, s jehož původem už si jisti nebyli.

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. března 2013 - Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Do Měsíce v pondělí narazí při vysoké rychlosti dvě americké sondy

16. 12. 2012 Lunární mise GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která začala na začátku letošního roku, je u konce. Oběma orbitálním sondám, které dostaly jména Ebb a Flow, totiž dochází palivo a do Měsíce stejně narazí. NASA rozhodla o tom, že sondy v plné rychlosti narazí do měsíčního

Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah

09. 12. 2012 Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici

Evropská gravitační sonda GOCE se přiblížila Zemi pro detailnější snímání jejího povrchu

04. 12. 2012 Družice GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Explorer) krouží kolem Země už od roku 2009 a sbírá data o gravitačním poli naší planety. Svou primární misi už satelit dokončil a aktuálně probíhá prodloužená mise, během níž chtějí vědci zpřesnit data získaná v první fázi. GOCE se tak

NASA přejmenovala dvojici sond na oběžné dráze na počest Jamese Van Allena

10. 11. 2012 NASA přejmenovala dvě aktivní identické sondy doposud označované jako RBSP (Radiation Belt Storm Probes) na Van Allen Probes. Úkolem Van Allenových sond je zkoumání radiačních pásů obepínajících Zemi, které vznikají díky magnetickému poli naší planety. Tyto pásy objevil James Van Allen, a jsou

NASA vyvíjí technologie pro zachycení gravitačních vln, čeká nás nová éra astronomie?

24. 10. 2012 Astronomie se neustále vyvíjí, od prvních očí našich předků upřených k noční obloze, přes dalekohled Galilea, až po moderní infračervené nebo rentgenové teleskopy. Astronomie jde mílovými kroky kupředu a nejen díky novým technologiím, ale také za významného přispění nových pohledů na

Astronomové zpřesnili měření rozpínání vesmíru, je o něco rychlejší

05. 10. 2012 Vědci z NASA využili pozorování infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer, aby zpřesnili měření rozpínání vesmíru. Nové měření poukazuje na rychlejší rozpínání vesmíru, než bylo doposud vypočítáváno z pozorování jiných zařízení. Nový odhad rychlosti rozpínání vesmíru, neboli

Vědci v NASA vytvořili superpočítačovou simulaci kolize dvou černých děr

03. 10. 2012 Vědci v NASA vytvořili s pomocí výkonného superpočítače simulaci kolize dvou černých děr. Tato a další simulace jim má umožnit lépe pochopit procesy, které se odehrávají při takovéto extrémní situace.