Nejnovější zprávy z kategorie

Astronomie

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

23. září 2020 Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. září 2020 Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. září 2020 Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. září 2020 U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Materiál do rozsáhlého Magellanova proudu v blízkosti Mléčné dráhy se zřejmě dostává z obálky plynů, která obklopuje sousední galaxie

13. 9. 2020 Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak, ze kterých vychází tzv. Magellanův proud - proud plynů, který se táhne přes polovinu noční oblohy. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co

Zatím nejširší a nejhlubší pátrání po známkách civilizace nepřineslo žádný výsledek

9. 9. 2020 Radioteleskop Murchison Widefield Array (MWA) v australské poušti dokončil zatím nejširší a nejhlubší průzkum vesmíru při hledání inteligentního života. Prozkoumal oblast vesmíru, ve které je známa existence nejméně 10 milionů hvězd, a hledal rádiové signály podobné těm, které jsou na Zemi

Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

8. 9. 2020 Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento

FOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem

5. 9. 2020 Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.

K teleskopu Jamese Webba byly přimontovány solární panely

2. 9. 2020 Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA vyvíjí už přes 20 let a má být výkonnějším nástupcem Hubblova vesmírného teleskopu. Projekt je nicméně zdržován technickými i finančními problémy a místo původního termínu v roce 2007 poletí do vesmíru až v roce 2021. Práce na vývoji nyní hladce

Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

1. 9. 2020 Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.

Sirotčích planet bez hvězdy by mohlo být v naší galaxii více než hvězd

24. 8. 2020 Podle nové studie by mohlo být ve vesmíru větší množství sirotčích planet než hvězd. Světlo do této problematiky by mohl vnést plánovaný Nancy Grace Roman Space Telescope, který by měl být schopný tyto objekty pozorovat. Studii publikoval tým vedený Samsonem A. Johnsonem v magazínu Astronomical