Nejnovější zprávy z kategorie

Kometa 67P/C–G

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

25. dubna 2018 Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

27. prosince 2017 Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

4. prosince 2017 Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. června 2015 V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
Další zprávy

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

6. 4. 2015 Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy.

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali

První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

19. 11. 2014 Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo.

Přistávací modul Philae od soboty na kometě spí, jeho probuzení zatím zůstává nejisté

16. 11. 2014 Spojení mezi přistávacím modulem Philae a Rosettou bylo ukončeno, sondě na povrchu komety došla energie v bateriích a Slunce na ni nesvítí. Dobrou zprávou je, že všechna data posbíraná na povrchu komety se stihla poslat na mateřskou sondu, odkud jsou posílána na Zemi. V příštích týdnech a

Philae je na příliš temném místě, na jeho solární panely nesvítí Slunce a modulu dochází energie

14. 11. 2014 Vědci si nejsou jisti, zda bude během několika dní vůbec možné pracovat s přistávacím modulem Philae. Ten je vybaven nabitou baterií, ta však vydrží pouze do soboty a co se bude dít potom není zcela jisté. Aktuální pozice Philae umožňuje získat jen velmi málo energie z jednoho z menších

Philae s jednou nohou ve vzduchu zkoumá místo přistání, vědci si nejsou jistí kde je

14. 11. 2014 Přistání Philae na kometě 67P/C-G nebylo tak hladké jak by si vědci přáli, modul přesto pevně drží na kometě. Zpátky na Zemi už poslal několik fotografií svého okolí, včetně panoramatického snímku. Při prvním kontaktu Philae s kometou došlo k jeho odražení do výšky až jednoho kilometru.

TOUCHDOWN! Philae přistál na kometě 67P/C-G, první snímky budou za dvě hodiny

12. 11. 2014 Ve středu o půl páté odpoledne středoevropského času přistál modul Philae jako historicky první sonda ze Země na povrchu komety. Potvrzení o přistání dorazilo po páté hodině odpolední do řídícího střediska CNES (francouzská vesmírná agentura) v Toulouse s asi půlhodinovým zpožděním,