Nejnovější zprávy z kategorie

Raný vesmír

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

1. července 2019 Není černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters autory Shantanu Basuem a Arpan Dasem.

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. dubna 2019 Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru

Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru

27. dubna 2019 Vesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Doposud však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci totiž přišli hned s několika způsoby, jak to změřit, a pokaždé jim vyjde trošku jiná hodnota. Rozdíl se projevuje při pozorování hvězd a supernov v dnešním vesmíru a zkoumání světla z období krátce po vzniku vesmíru. Nová studie, která zpřesňuje pozorování hvězd pomocí teleskopu Hubble, nyní potvrzuje rozdíly v měření a téměř vylučuje možnost chyby. Ve vesmíru tak zřejmě působí doposud nepopsaná síla, která za tímto rozdílem stojí.

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. dubna 2019 Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy

    Astronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru

    17. 3. 2019 Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto

    NASA vybrala nový vesmírný teleskop k realizaci, kromě galaxií a hvězd bude zkoumat také období krátce po velkém třesku

    14. 2. 2019 13. února vybrala americká vesmírná agentura novou misi k realizaci. Je jí vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer), který bude pozorovat téměř celou hvězdnou oblohu ve viditelném a infračerveném spektru. Mise byla navržena

    Podle nových měření vzdálených galaxií se rozpínání vesmíru zrychluje víc, než se předpokládalo

    31. 1. 2019 Vědcům se podařilo změřit rozpínání vesmíru prostřednictvím téměř 1 600 vzdálených kvazarů. Podle této nové metody jim nicméně vyšlo, že se rychlost rozpínání vesmíru s postupem času zrychluje více než očekávali. Pokud se tyto výsledky potvrdí, znamenalo by to, že temná energie ve

    Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiál

    30. 1. 2019 Už dlouhou dobu se vědci snaží přijít na to, proč se už v počátcích vesmíru začaly objevovat supermasivní černé díry. Jde o extrémně masivní objekty, které dřímají v jádrech galaxií a svou obrovskou gravitační silou dokáží ovlivňovat dění na stovky tisíc světelných let daleko.

    Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

    10. 11. 2018 Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940

    Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíru

    2. 11. 2018 Mezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci

    Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

    17. 8. 2018 Podle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let