V centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.
27. dubna zachytil vesmírný teleskop Fermi rekordně silný záblesk gamma záření v souhvězdí Lva. Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou nejjasnějšími explozemi ve vesmíru a dochází k nim třeba při kolapsu masivní hvězdy, který vede k obří supernově a zrodu černé díry. Událost označená jako GRB 130427A trvala několik hodin, během kterých se na ni zaměřilo hned několik teleskopů jak ve vesmíru tak na Zemi.
Vesmírný teleskop Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope) našel ve vesmíru 1873 zdrojů gamma záření, vysokoenergetické formy světla, které vzniká v těch největších objektech a explozích ve vesmíru. Zdrojem záření u dvou třetin z těchto pozorování jsou blazary nebo pulzary, u zbývající třetiny astronomové netuší. "Fermi vidí zdroje vysokoenergetického záření v místech oblohy, kde se nic, co by jej mohlo vydávat, nenachází" říká David Thompson, který se na projektu Fermi podílí.
Vědci z antarktické neutrinové observatoře IceCube přišli s novými poznatky o zdroji kosmického záření, jejich studie dnes vyšla v magazínu Nature. Podle studie nemohou být záblesky gamma záření původcem kosmického záření, a jako nejpravděpodobnější zdroj se teď jeví černé díry.
Mezinárodní tým astronomů prozkoumal s pomocí teleskopu VLT záblesk gamma záření GRB 090323 vycházející z galaxie vzdálené 12 miliard světelných let a zjistil, že kompozice dvou takto vzdálených galaxií obsahuje mnohem těžší prvky než se doposud považovalo za možné tak brzy po velkém třesku. Pozorovaná galaxie, ze které gamma záření vyšlehlo, a další v její blízkosti, kterou tento paprsek prošel na cestě k Zemi, obsahuje podle měření větší množství těžkých prvků než Slunce.