Nejtěsnější průlet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu

Planetka pojmenovaná 2011 CQ1 minulý týden v pátek proletěla asi 5,5 tisíce kilometrů od Země. Asi metr velký objekt vytvořil hned dva rekordy. Jednak šlo o nejbližší zaznamenaný průlet kolem Země a proto astronomové i amatérští pozorovatelé očekávali změnu jeho dráhy způsobenou gravitací planety, následná pozorování 2011 CQ1 ale přinesla překvapení. Došlo totiž k vytvoření druhého rekordu, a to nejvetší změně dráhy letu, kterou kdy ve sluneční soustavě viděli. "Planetka změnila svou dráhu o celých 60 stupňů od své původní dráhy" sdělil Don Yeomans z laboratoře NASA JPL.

2011 CQ1

2011 CQ1 asi metrová planetka, která ani nenese žádné oficiální jméno, pouze alfanumerické označení 2011 CQ1. Významná je však tím, že proletěla velmi blízko Země, čímž změnila svou dráhu o celých 60°.



Došlo tak ke změně zařazení planetky z objektů Apollo třídy (planetky, které se čas od času přiblíží k Zemi) do třídy Aten (pojmenované podle prvního objektu ve třídě, který byl pojmenován podle egyptského boha slunce), ve které objekty tráví většinu času v okolí zemské oběžné dráhy. Po rekordně blízkém proletu kolem naší planety je možné, že 2011 CQ1 nadobro zmizí z objektivů našich dalekohledů, je totiž příliš tmavý a malý na to, aby byl nadále pozorován.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Planetky (asteroidy)

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

celý článek

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

celý článek

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

celý článek

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek