Pět vesmírných lodí nadcházející éry lidských letů na oběžnou dráhu

V dubnu 2011 získaly čtyři americké společnosti kontrakty od NASA za 270 milionů dolarů na vývoj vesmírných lodí, které by měly převzít funkci dosluhujících raketoplánů. V současné době se v USA vyvíjí hned několik vesmírných lodí, které by už do pěti let mohly dopravovat astronauty na oběžnou dráhu Země. V následujícím článku vám představíme čtyři soukromé společnosti, jejichž vesmírné lodě získaly pozornost americké vesmírné agentury a k tomu jednu vesmírnou loď navíc.

Dragon

Dragon Zásobovací modul společnosti SpaceX, která se uchází o zakázku NASA na dopravu zásob a potenciálně i astronautů na ISS.



Vesmírná loď Dragon, SpaceX

Dragon je v první fázi designován pro nepilotované zásobovací lety na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ještě letos by mohlo dojít k prvnímu testovacímu letu, při kterém by Dragon automaticky zakotvil u ISS. 75 milionů, které společnost SpaceX získala od NASA chce využít na vývoj druhé fáze, kdy bude modul modifikován pro dopravu lidské posádky. Dragon bude vybaven bezpečnostním systémem pro přerušení mise a nouzové přistání, společnost vyvíjí zcela nový systém trysek, které by v případě nebezpečí kdykoliv v průběhu mise, dostaly modul i s posádkou do bezpečí. Tímto prvkem předčí dosavadní raketoplány a další současné vesmírné lodě, které nouzovým systémem v průběhu celé mise nedisponují. SpaceX pro svou vesmírnou loď Dragon nezískala žádné finance v prvním kole rozdělování kontraktů NASA v rámci programu CCDev. Hlavním důvodem byl výrazný náskok vývoje raket Falcon a modulu Dragon oproti ostatním programům, první kontrakty CCDev se totiž soustředily hlavně na vývoj základních technologií a procesů, které by teprve vedly k produkci toho, čím už společnost SpaceX disponovala. První orbitální test Dragonu proběhl minulý rok a letos jsou naplánované další dva.

Vesmírná loď CST-100, Boeing

Společnost Boeing získala v dubnu 2011 od NASA největší sumu. Pro dokončení základního designu svého dopravního vesmírného modulu CST-100 obdrží společnost 92,3 milionů dolarů. Aktuálně Boeing hledá raketu, která by dopravila 13 tun těžkou vesmírnou lod CST-100 na ISS a také probíhá testování odolnosti prototypu CST-100. Letos by mělo dojít k nárůstu zaměstnanců Boeingu, kteří se na projektu podílí z 200 na 250. Společnost už dříve od NASA získala 18 milionů dolarů, se kterými bylo sestaveno jádro budoucí vesmírné lodi odolné tlakovým podmínkám ve vesmíru a také byl vyvinut simulátor pro automatické kotvení u ISS. Modul CST-100 by měl mít místo pro 7 astronautů a měl by sloužit výhradně pro dopravu lidské posádky na oběžnou dráhu a zpátky na Zemi. Vesmírný modul nedisponuje solárními panely, místo nich je napájen z baterií a vydrží ve vesmíru dva dny, zakotvený u ISS bude moci být déle než půl roku. Vesmírný modul je po přistání znovu použitelný, Boeing plánuje používat CST-100 až na deset vesmírných misí. Společnost Boeing počítá s prvními orbitální testy vesmírné lodi CST-100 v roce 2014 a začátkem standardních operací v roce 2015.

Raketoplán Dream Chaser, Sierra Nevada Corporation

Design Dream Chaseru je založen na prototypu HL-20, který byl vyvíjen v NASA v devadesátých letech a vycházel z designu vesmírné lodi BOR-4, kterou sovětský svaz testoval v 80. letech na oběžné dráze. Společnost Sierra Nevada na rozdíl od Boeingu nedisponuje dostatečným zázemím pro vývoj vesmírné lodi a proto 20 milionů dolarů, které získala od NASA v minulosti využila hlavně na vybudování zázemí pro vývoj Dream Chaseru, kromě toho vyvinula model ve velikosti 1:1 a otestovala manévrovací trysky. S 80 miliony dolarů, které společnost získala v dubnu od NASA, plánuje vybudovat letový simulátor kokpitu a další testovací zařízení. S pomocí dalších aerodynamických testů by také mělo dojít k finálnímu doladění tvaru lodi. Dream Chaser bude startovat na vrcholku rakety Atlas 5 se sedmi-člennou posádkou, kterou dopraví na ISS a následně přistane horizontálně jako běžné letadlo zpět na Zemi. V roce 2012 plánuje Sierra Nevada první volný let s přistáním. O testech ve vesmíru zatím společnost nemluví.

Vesmírná loď New Shepard, Blue Origin

Společnost Blue Origin vlastní zakladatel amazon.com Jeff Bezos a uzavírá čtveřici soutěžící o peníze NASA na vývoj dopravních prostředků do vesmíru. Koncept vesmírné lodi New Shepard vychází z principu vertikálního vzletu i přistání, a to bez jakýchkoliv přídavných raket. New Shepard bude ovládaný kompletně z paluby vesmírné lodi, bez závislosti na operačním centru na Zemi. Jednostupňový New Shepard podobně jako u dalších vyvíjených lodí vynese posádku sedmi astronautů na oběžnou dráhu, u vesmírné stanice může zůstat až 7 měsíců. Společnost vyvíjí vlastní systém startu vesmírné lodi New Shepard bez nutnosti přídavných raket, její návrh pro účast v CCDev programu ale počítá s tím, že modul s posádkou může vzlétat do vesmíru také na raketě Atlas 5. 22 milionů dolarů od NASA využije Blue Origin na dokončení designu a výběr tepelného štítu, největší část peněz ale bude využita pro vývoj bezpečnostních systémů a unikátního kryogenického vodíkového raketového motoru. Před tím než se New Shepard vydá k ISS plánuje společnost Blue Origin sérii suborbitálních letů.

Vesmírná loď Orion, NASA/Lockheed Martin

Ke čtyřem soukromým společnostem se řadí také samotný americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). V roce 2005 prezident G. W. Bush vyhlásil vesmírný program Constellation a zaúkoloval NASA vývojem dvou raket Ares a vesmírné lodi Orion, které měly dopravit astronauty nejprve na Měsíc, a pak na Mars a další objekty sluneční soustavy. Prezident Obama ale program Constellation v roce 2010 zrušil, vyhlásil vlastní strategii. Tzv. Space policy prezidenta Obamy počítá se změnou v použití Orionu, ten by měl být vyvinut nejprve jako záchranný modul, který by měl zůstat zakotven u ISS a posádka by jej využila pouze při nouzovém opuštění stanice. V delším období by měl být Orion modifikován pro lety na Měsíc, k Marsu nebo k asteroidům. Vesmírnou loď Orion vyvíjí společnost Lockheed Martin přímo pro NASA a tak se neúčastní programu CCDev, financování probíhá na jiném principu. První prototyp právě prochází testováním odolnosti v nedávno otevřeném simulačním centru nedaleko Denveru a do roku 2013 by měl proběhnout první testovací let Orionu ve vesmíru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Lety do vesmíru

Boeing se připravuje na opakovaný testovací let k ISS, aktuálně je plánován nejdřív na květen, pravděpodobnější je ale srpen

19. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru, ale chyba v počítači zabránila dokončení mise a loď předčasně přistála na Zemi.

Už příští týden odletí k ISS vesmírná loď Crew Dragon s posádkou

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi aktuálně nevidí žádné potenciální problémy. Už začátkem dubna přiletěl k ISS také ruský Sojuz s posádkou.

celý článek

NASA vybrala vesmírnou loď Starship pro dopravu astronautů na povrch Měsíce při misích Artemis

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics. NASA nyní bude ve vývoji pokračovat pouze se společností SpaceX, které udělí kontrakt za 2,9 miliardy dolarů.

celý článek

Starship SN9 úspěšně vyletěla do výšky 10 km, při přistání ale explodovala

2. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Dlouho očekávaný let prototypu SN9 proběhl v úterý večer podle plánu. Ocelový prototyp vylétl pomocí tří motorů Raptor úspěšně do výšky 10 kilometrů. Následně se otočil do horizontální polohy, kde udržel pomocí křídel stabilitu. Těsně před přistáním potom měly být znovu zažehnuty dva motory Raptor, jeden z nich však měl poruchu a Starship SN9 explodovala při dopadu.

celý článek

Astronauti na ISS dokončili 4 roky trvající výměnu baterií stanice

2. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Dvojice astronautů v neděli dokončila výměnu starých baterií orbitálního komplexu za nové. Původní nikl-vodíkové baterie byly nahrazeny moderními lithium-iontovými. Nové baterie jsou výrazně výkonnější - je jich potřeba jen polovina. ISS je využívá, když se zrovna nachází na noční straně zeměkoule a nemůže generovat elektřinu svými obřími solárními panely.

SN9 nakonec nepoletí ani v pátek, na rampu se už nicméně vydává další prototyp SN10

29. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Společnost SpaceX chtěla během pátku poslat prototyp Starship SN9 do výšky 10 kilometrů (původně to bylo 12,5 kilometrů). Tento testovací let se očekává už posledních několik dní, kdy prototyp postupně prošel několika statickými zážehy. V pondělí i ve čtvrtek to už vypadalo na skutečný start, ale nakonec byl vždy odvolán. Nejprve kvůli nehodnému počasí, potom kvůli administraci.

celý článek

Vesmírní turisté, kteří mají příští rok letět se SpaceX na ISS, zaplatí každý 55 milionů dolarů

27. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Společnosti SpaceX a Axiom Space plánují s NASA na leden příštího roku první komerční let k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon budou tři vesmírní turisté a jeden zkušený astronaut. Tři vesmírní pionýři zaplatí za 8 dní ve vesmíru každý 55 milionů dolarů.

celý článek