Pět vesmírných lodí nadcházející éry lidských letů na oběžnou dráhu

V dubnu 2011 získaly čtyři americké společnosti kontrakty od NASA za 270 milionů dolarů na vývoj vesmírných lodí, které by měly převzít funkci dosluhujících raketoplánů. V současné době se v USA vyvíjí hned několik vesmírných lodí, které by už do pěti let mohly dopravovat astronauty na oběžnou dráhu Země. V následujícím článku vám představíme čtyři soukromé společnosti, jejichž vesmírné lodě získaly pozornost americké vesmírné agentury a k tomu jednu vesmírnou loď navíc.

Dragon

Dragon Zásobovací modul společnosti SpaceX, která se uchází o zakázku NASA na dopravu zásob a potenciálně i astronautů na ISS.



Vesmírná loď Dragon, SpaceX

Dragon je v první fázi designován pro nepilotované zásobovací lety na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ještě letos by mohlo dojít k prvnímu testovacímu letu, při kterém by Dragon automaticky zakotvil u ISS. 75 milionů, které společnost SpaceX získala od NASA chce využít na vývoj druhé fáze, kdy bude modul modifikován pro dopravu lidské posádky. Dragon bude vybaven bezpečnostním systémem pro přerušení mise a nouzové přistání, společnost vyvíjí zcela nový systém trysek, které by v případě nebezpečí kdykoliv v průběhu mise, dostaly modul i s posádkou do bezpečí. Tímto prvkem předčí dosavadní raketoplány a další současné vesmírné lodě, které nouzovým systémem v průběhu celé mise nedisponují. SpaceX pro svou vesmírnou loď Dragon nezískala žádné finance v prvním kole rozdělování kontraktů NASA v rámci programu CCDev. Hlavním důvodem byl výrazný náskok vývoje raket Falcon a modulu Dragon oproti ostatním programům, první kontrakty CCDev se totiž soustředily hlavně na vývoj základních technologií a procesů, které by teprve vedly k produkci toho, čím už společnost SpaceX disponovala. První orbitální test Dragonu proběhl minulý rok a letos jsou naplánované další dva.

Vesmírná loď CST-100, Boeing

Společnost Boeing získala v dubnu 2011 od NASA největší sumu. Pro dokončení základního designu svého dopravního vesmírného modulu CST-100 obdrží společnost 92,3 milionů dolarů. Aktuálně Boeing hledá raketu, která by dopravila 13 tun těžkou vesmírnou lod CST-100 na ISS a také probíhá testování odolnosti prototypu CST-100. Letos by mělo dojít k nárůstu zaměstnanců Boeingu, kteří se na projektu podílí z 200 na 250. Společnost už dříve od NASA získala 18 milionů dolarů, se kterými bylo sestaveno jádro budoucí vesmírné lodi odolné tlakovým podmínkám ve vesmíru a také byl vyvinut simulátor pro automatické kotvení u ISS. Modul CST-100 by měl mít místo pro 7 astronautů a měl by sloužit výhradně pro dopravu lidské posádky na oběžnou dráhu a zpátky na Zemi. Vesmírný modul nedisponuje solárními panely, místo nich je napájen z baterií a vydrží ve vesmíru dva dny, zakotvený u ISS bude moci být déle než půl roku. Vesmírný modul je po přistání znovu použitelný, Boeing plánuje používat CST-100 až na deset vesmírných misí. Společnost Boeing počítá s prvními orbitální testy vesmírné lodi CST-100 v roce 2014 a začátkem standardních operací v roce 2015.

Raketoplán Dream Chaser, Sierra Nevada Corporation

Design Dream Chaseru je založen na prototypu HL-20, který byl vyvíjen v NASA v devadesátých letech a vycházel z designu vesmírné lodi BOR-4, kterou sovětský svaz testoval v 80. letech na oběžné dráze. Společnost Sierra Nevada na rozdíl od Boeingu nedisponuje dostatečným zázemím pro vývoj vesmírné lodi a proto 20 milionů dolarů, které získala od NASA v minulosti využila hlavně na vybudování zázemí pro vývoj Dream Chaseru, kromě toho vyvinula model ve velikosti 1:1 a otestovala manévrovací trysky. S 80 miliony dolarů, které společnost získala v dubnu od NASA, plánuje vybudovat letový simulátor kokpitu a další testovací zařízení. S pomocí dalších aerodynamických testů by také mělo dojít k finálnímu doladění tvaru lodi. Dream Chaser bude startovat na vrcholku rakety Atlas 5 se sedmi-člennou posádkou, kterou dopraví na ISS a následně přistane horizontálně jako běžné letadlo zpět na Zemi. V roce 2012 plánuje Sierra Nevada první volný let s přistáním. O testech ve vesmíru zatím společnost nemluví.

Vesmírná loď New Shepard, Blue Origin

Společnost Blue Origin vlastní zakladatel amazon.com Jeff Bezos a uzavírá čtveřici soutěžící o peníze NASA na vývoj dopravních prostředků do vesmíru. Koncept vesmírné lodi New Shepard vychází z principu vertikálního vzletu i přistání, a to bez jakýchkoliv přídavných raket. New Shepard bude ovládaný kompletně z paluby vesmírné lodi, bez závislosti na operačním centru na Zemi. Jednostupňový New Shepard podobně jako u dalších vyvíjených lodí vynese posádku sedmi astronautů na oběžnou dráhu, u vesmírné stanice může zůstat až 7 měsíců. Společnost vyvíjí vlastní systém startu vesmírné lodi New Shepard bez nutnosti přídavných raket, její návrh pro účast v CCDev programu ale počítá s tím, že modul s posádkou může vzlétat do vesmíru také na raketě Atlas 5. 22 milionů dolarů od NASA využije Blue Origin na dokončení designu a výběr tepelného štítu, největší část peněz ale bude využita pro vývoj bezpečnostních systémů a unikátního kryogenického vodíkového raketového motoru. Před tím než se New Shepard vydá k ISS plánuje společnost Blue Origin sérii suborbitálních letů.

Vesmírná loď Orion, NASA/Lockheed Martin

Ke čtyřem soukromým společnostem se řadí také samotný americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). V roce 2005 prezident G. W. Bush vyhlásil vesmírný program Constellation a zaúkoloval NASA vývojem dvou raket Ares a vesmírné lodi Orion, které měly dopravit astronauty nejprve na Měsíc, a pak na Mars a další objekty sluneční soustavy. Prezident Obama ale program Constellation v roce 2010 zrušil, vyhlásil vlastní strategii. Tzv. Space policy prezidenta Obamy počítá se změnou v použití Orionu, ten by měl být vyvinut nejprve jako záchranný modul, který by měl zůstat zakotven u ISS a posádka by jej využila pouze při nouzovém opuštění stanice. V delším období by měl být Orion modifikován pro lety na Měsíc, k Marsu nebo k asteroidům. Vesmírnou loď Orion vyvíjí společnost Lockheed Martin přímo pro NASA a tak se neúčastní programu CCDev, financování probíhá na jiném principu. První prototyp právě prochází testováním odolnosti v nedávno otevřeném simulačním centru nedaleko Denveru a do roku 2013 by měl proběhnout první testovací let Orionu ve vesmíru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Lety do vesmíru

Nová verze nákladní lodi Dragon poprvé přistála na Zemi, přivezla 2 tuny nákladu z vesmírné stanice

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nákladní loď Dragon ve čtvrtek brzy ráno úspěšně přistála v Mexickém zálivu. Na její palubě se nacházelo něco málo přes dvě tuny nákladu, který přivezla z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Byla tak zakončena první mise nové verze této vesmírné lodi označované jako Dragon 2 nebo Cargo Dragon. Mise trvala 38 dní.

celý článek

Automatická nákladní loď Cygnus projde na oběžné dráze zkušebním ohněm

3. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Aby vědci vyzkoušeli, jak se oheň chová ve vesmíru, provedou experiment v nákladním prostoru lodi Cygnus, která následně shoří v atmosféře. Loď aktuálně kotví u ISS, kam přiletěla v říjnu se zásobami pro posádku. Její odpojení od stanice a začátek prodloužené mise je plánován na 6. ledna.

celý článek

Součástí první pilotované mise Artemis k Měsíci bude Kanaďan

23. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Součástí tříčlenné posádky, která v roce 2023 obletí Měsíc při misi Artemis-2, bude kromě tří amerických astronautů ještě jeden Kanaďan. Vyplývá to z dohody NASA a CSA (Canadian Space Agency) zveřejněné 16. prosince. Vybraný astronaut se stane prvním člověkem, který není ze Spojených států a přiblíží se k Měsíci.

Starship SN9 se posouvá na startovací rampu, naváže na úspěch explodovaného prototypu SN8

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nový prototyp vesmírné lodi Starship se chystá na startovací rampu v areálu Boca Chica v Texasu, kde SpaceX obří vesmírnou loď vyvíjí. Podobně jako její předchůdce SN8, má i SN9 letět do výšky 12,5 kilometru, tento testovací let by mohl proběhnout ještě letos. Následující testy by potom měly probíhat při letu do výšky mezi 15 a 20 kilometry.

celý článek

NASA a Boeing plánují druhý nepilotovaný let Starlineru na 29. března

17. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing zatím letěla na oběžnou dráhu jenom jednou. K ISS však oproti plánům nedoletěla, zabránila ji v tím chyba v palubním počítači. Tento testovací let nyní Boeing podstoupí ještě jednou, následovat by po něm měl další testovací let, tentokrát už s posádkou.

NASA upřesnila plány astronautů na Měsíci při misi Artemis-3 v roce 2024

9. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura NASA upřesnila aktivity, které očekává od astronautů při misi Artemis-3 - první cesty lidí na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích. Ta by měla nastat v 2024 a měla by na Zemi přivést 85 kilogramů hornin - při misích Apollo to bylo průměrně 64 kg. Dvojice astronautů v rámci mise Artemis-3 stráví na Měsíci maximálně 6,5 dne.

celý článek

Dragon se čtyřčlennou posádkou zakotvil u Mezinárodní vesmírné stanice

17. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pět hodin ráno našeho času se vesmírná loď Crew Dragon spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí.