Tři vesmírné teleskopy NASA se zaměřily na tajuplnou explozi v hlubokém vesmíru

Vesmírné teleskopy Swift, Hubble a Chandra spojily své síly, aby společně prozkoumaly doposud neznámý typ exploze, nad kterým si vědci lámou hlavu už od jejího prvního zpozorování 28. března. Tehdy zaznamenal vesmírný teleskop Swift, který zkoumá hvězdnou oblohu a hledá gamma záblesky (gamma-ray burst), explozi gamma záření v souhvězdí Draco, která se ale svým chováním vymykala dříve pozorovaným zábleskům.

GRB 110328A

GRB 110328A záblesk gamma záření objevený s pomocí teleskopu Swift a na tomto snímku zachycený teleskopem Hubble.



Až doposud byly gamma záblesky pozorovány při explozích umírajících masivních hvězd a vzniku černých děr nebo neutronových hvězd, gigantické výtrysky gama záření při těchto událostech trvají maximálně několik hodin. Více než týden po objevu ale gamma záblesk v souhvězdí Draco, označený astronomy jako gamma-ray burst (GRB) 110328A, stále v pulzech chrlí gamma záření do okolního vesmíru. v naší galaxii již byly pozorovány objekty, které jsou schopny vyprodukovat opakované záblesky gamma záření, jsou však miliardkrát slabší než ten aktuálně pozorovaný. 

S pomocí teleskopu Swift byla určena pozice záblesku a byla zveřejněna pro astronomy na celém světě, aby mohli také oni tento fenomén pozorovat a pomoci při jeho identifikaci. Vesmírný teleskop Hubble se do akce zapojil v pondělí (4. dubna 2011) a pořídil snímek zdroje této vysokoenergetické radiace. Umístil jej do malé galaxie vzdálené 3,8 miliard světelných let od Země, Další vesmírný teleskop NASA, Chandra X-Ray Observatory, ve stejný den potvrdil jeho pozici v této galaxii a upřesnil, že se nachází přímo v jejím centru.

Jedna z teorií původu tohoto gamma záření ze zdroje GRB 110328A je, že supermasivní černá díra uprostřed této vzdálené galaxie svou obrovskou gravitací roztříštila blízkou masivní hvězdu a postupně, jak v ní materiál hvězdy mizí, chrlí větší nebo menší množství gamma záření. Astronomové však podobnou událost už několikrát sledovali a takové záblesky gamma záření nikdy nebyly jejím výsledkem. 

Zatím tedy nejpřijatelnějším vysvětlením je, že skutečně došlo k destrukci masivní hvězdy černou dírou v centru galaxie a jak se plyny této hvězdy přibližují k povrchu černé díry, vytváří kolem ní akreční disk. Přebytek nově získané energie pak černá díra kompenzuje masivními gamma záblesky z obou pólů objektu a Země je přímo v cestě jednomu z nich.

Astronomové plánují další pozorování Hubblovým teleskopem a dalšími přístroji ve snaze zjistit více o tomto fenoménu, který zatím s jistotou nedokáže nikdo vysvětlit.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

celý článek