Vesmírná observatoř Herschel odhalila, že blízká mezihvězdná oblaka plynů obsahují sítě propletených vláken s větší hustotou, které mají stejnou tloušťku. Samotnou vláknitou strukturu plynů už astronomové pozorovali dříve, ale až s vesmírnou sondou ESA je mohli pozorovat do detailů, které odhalily fakt, který doposud nemá ověřené vysvětlení.
Tým vědců vedený francouzskou výzkumnicí Doris Arzoumanianovou zkoumal zatím 90 různých vláken a všechny dosahovaly tloušťky kolem 0,3 světelného roku. Zatím nejpřijatelnější teorií se jeví, že jsou vlákna způsobena zpomalením tlakových vln z explodujících hvězd pod rychlost zvuku. Aerodynamický třesk nastává v těchto oblacích s extrémně nízkou teplotou při rychlosti 0,2 km/s, jakmile tlaková vlna zpomalí pod tuto rychlost mohlo by docházet ke smrštění materiálu a vytvoření vláknité struktury. Přímý důkaz nicméně neexistuje, jde tedy pouze o teorii. Nejde ale o jediné, co astronomvé ze snímků sondy Herschel dozvěděli, pozorují také zvýšenou míru zrodu nových hvězd v těchto vláknech. "Souvislost mezi těmito vlákny a formováním hvězd byla dlouho nejasná, ale teď díky sondě Herschel můžeme vidět jak hvězdy v těchto vláknech vznikají jedna za druhou", říká Göran Pilbratt, jeden z vědců ESA, kteří se na misi Herschel podílí.