Evropští vědci představují nanoauto, nejmenší dopravní prostředek na světě

Tým vědců ze Švýcarska a Holandska vyvinul dopravní prostředek, který je tvořen jedinou molekulou, má pohon na všechny 4 kola a dosahuje velikosti 4x2 nanometry. Příliš toho na něm neuvezete a jeho pohon není zrovna praktický, ale výzkum je teprve na svém počátku a budoucí uplatnění takovéto technologie slibují převrat ve zdravotnictví i jiných oblastech.



Chemici z University of Groningen a EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology) syntetizovali molekulu se čtyřmi rotujícími motory, která dokáže cestovat kupředu po vytyčené trase. Design neumožní cestovat ve více směrech, dokonce ani zpátečku nelze zařadit.

Molekula se pohybuje na elektrický pohon, vědci však musí zařízení znovu nabít po pouhém polovičním otočení kol, tedy skutečně ne příliš praktické. Potenciál tohoto výzkumu ale pohání vědce vpřed, loni se jim podařilo dosáhnout jednoho z milníků a dokázali, že jdou správným směrem. V následujících měsících se budou pokoušet vyvinout molekulu, která bude moci být napájena světelným paprskem bez nutnosti fyzického kontaktu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Technologie

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní

Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují například v místech dopadu meteoritů, bývají však hodně nečisté, vědci proto pro svůj výzkum museli vyrobit diamanty čisté v laboratoři.

Při středeční misi Starlink letěla raketa Falcon 9 do vesmíru už po osmé

Raketa Falcon 9 s označením B1051 se ve středu stala nejčastěji používanou raketou. Do vesmíru a zpět už tento konkrétní nosič letěl celkem 8x. Společnost SpaceX tak dál posouvá možnosti opakovaného použití svých raket. Podle Elona Muska mohou nejnovější verze raket Falcon 9 letět si vesmíru bez větších úprav 10x. S pravidelnou údržbou by to možná mohlo být až 100x.

Kvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km

Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.

Kvantový radar dokáže detekovat objekty tam, kde běžné technologie nestačí

Rakouským vědcům se podařilo sestavit prototyp nového druhu radaru, který využívá kvantového provázání k detekci objektů. Využili k tomu metody microwave quantum illumination (mikrovlnné kvantové osvětlení), která využívá kvantově propojených protonů. Výsledný prototyp dokáže detekovat objekty v prostředí, kde klasické radary často neuspějí.

Nový postup pro výrobu jednoatomových tranzistorů umožňuje jejich snadnější výrobu

Vědci z National Institute of Standards and Technology a University of Maryland vyvinuli postup na výrobu jednoatomových zařízení. Podařilo se jim díky němu jako druhým na světě sestavit jednoatomový tranzistor a jako prvním se povedlo vyrobit sérii jednoelektronových tranzistorů. Jednoduchá výroba takto malých zařízení umožní miniaturizaci počítačů, sníží jejich spotřebu a rozšíří možnosti jejich využití.

Objev feroelektřiny v ultratenkém materiálu by mohl umožnit nevídanou miniaturizaci počítačů

Miniaturizace elektronických zařízení vyžaduje aby materiály, ze kterých se skládají, dokázaly fungovat ve stále menších rozměrech. Vědcům z University of California - Berkeley se nyní podařilo vyrobit materiál, který vykazuje známky feroelektřiny ve vrstvě tlusté pouhé dva atomy. Zařízení s touto technologií bude moct být velmi malé a bude schopno pracovat s menším množstvím energie.

Vědci přišli s elektronikou, která spotřebou energie imituje lidský mozek

Vědci z University of Massachusetts Amherst ukázali jak využít biologická vlákna k vytvoření neuromorfních memristorů. K fungování potřebují velmi málo energie, podobně jako lidský mozek. Detaily výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Communications.