Černá díra v centru Mléčné dráhy konzumuje planetky a vydává záblesky rentgenového záření

12. 02. 2012

Sagittarius A* Černé díry

Nová studie mezinárodního týmu vědců se pokouší vysvětlit, co stojí za tajemnými záblesky radiace, které vychází z černé díry Sagittarius A*, která se nachází ve středu naší galaxie. Podle studie obklopuje střed Mléčné dráhy oblak planetek, komet a planet, které byly gravitací odtrženy od svých mateřských hvězd. Při jejich pádu do černé díry dochází ke vzniku záblesku podobně jako u meteoru při průletu zemskou atmosférou, a právě tento záblesk pozorují astronomové vesmírným teleskopem Chandra.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.

Image credit:

Rentgenová observatoř Chandra a teleskop VLT v Chile už několik let zachytávají zhruba jednou denně záblesky záření ze středu galaxie. Trvají vždy několik hodin a po tuto dobu zněkolikanásobují běžné záření tamní černé díry Sagittarius A* (Sgr A*). To samozřejmě platí pouze pro ty objekty větší než 10 kilometrů, jinak by byl záblesk příliš slabý, aby ho zachytily naše observatoře.

Množství odborníků ale nevěří tomu, že by planetky stály za záblesky rentgenového záření. Neví se totiž, zda se na takovém místě vůbec vyskytují a pro vysvětlení tak častých záblesků by jich ve středu galaxie muselo být nepředstavitelné množství. Autoři studie, která vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, ale počítají s domněnkou, že se kolem hvězd v centru Mléčné dráhy nachází podobné množství planetek jako u Slunce. V takovém případě by zde mělo být dostatek materiálu pro černou díru ke konzumaci.

Astronomové v tomto roce plánují s vesmírným teleskopem Chandra dlouhá pozorování černé díry Sagittaruis A*. Měli by při nich získat další data o záblescích a jejich frekvenci a jasu. S novými informacemi pak vědci lépe porozumí bezprostřednímu okolí naší vlastní supermasivní černé díry a posledních chvilkách materiálu, který se stal její obětí.