Apophis nás zřejmě neohrozí, srážka Země s nově objevenou planetkou je ale ještě pravděpodobnější

Planetka 2011 AG5 byla objevena teprve loni americkými astronomy, má asi 140 metrů napříč a je považována NASA i mezinárodními organizacemi sledujícími hrozby z vesmíru za velké nebezpečí. Při projekci její trajektorie do budoucnosti to totiž vypadá, že by se planetka mohla nebezpečně přiblížit k Zemi v roce 2040, na pouhých 0,00192 AU (287 200 kilometrů).

Apophis

Apophis planetka označovaná také jako 2004 MN4 nebo pod katalogovým číslem 99942. Nejedná se o skutečnou fotografii, ale obrázek vytvořený Lorenzo Barcellou na základě reálných údajů o objektu.



Pro zhodnocení nebezpečí, které planetka nebo kometa působí pro Zemi, slouží tzv. turínská stupnice. Ta čísly od nuly do deseti ukazuje, jak nebezpečný objekt pro Zemi je, nula je zanedbatelné nebezpečí a desítka znamená jistou srážku s globálními důsledky. Aktuálně existují pouze dva známé objekty, které mají hodnotu větší než nula, oba dva mají jedničku - 2007 VK184 a 2011 AG5. Mezi tyto planetky dříve patřilo více těles (například planetka Apophis), jejich nebezpečí ale bylo postupně přehodnoceno.

Aktuálně hrozí šance 1:625, že se 2011 AG5 v roce 2040 srazí s naší planetou, je to však podmíněno tím, že astronomové znají dostatečně dráhu planetky. Znají ji teprve pár měsíců a příliš toho o ní nikdo neví. Během následujících let bude její dráha nadále upřesňována, několikrát se k Zemi dokonce přiblíží a dovolí astronomům důkladné prozkoumání a korekci předpovídané dráhy. V roce 2023 se přiblíží 2011 AG5 k Zemi na 0,2 AU, pokud při tomto průletu proletí malým, asi 100 km širokým regionem nazývaným klíčová dírka, její dráha bude pozměněna tak, že se pravděpodobnost srážky ještě zvýší. Pokud planetka klíčovou dírku mine, se Zemí se o 17 let později nesrazí.

Pokud bude planetka i nadále představovat riziko pro život na Zemi, odborníci navrhují změnit uměle její dráhu tak, aby zmíněnou klíčovou dírkou vůbec neproletěla. Sebemenší změna dráhy se pak během následujících let projeví dostatečnou změnou trajektorie objektu a hrozba bude odvrácena. Obě dvě planetky jsou tak soustavně pozorovány a jejich oběžné dráhy neustále zpřesňovány, aby bylo možné přesně předpovědět jejich dráhu a zhodnotit tak nebezpečí, které nám hrozí. Apophisu zdá se unikneme, v okolí Země se ale nachází velké množství dalších objektů, které doposud nebyly objeveny a mohou představovat ještě větší nebezpečí.

Objekty představující největší hrozbu pro Zemi
  • stupeň 1 - 2011 AG5 - pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2040 1:625
  • stupeň 1 - 2007 VK184 - pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2048 1:1750
  • stupeň 0 - Apophis - první objekt, který měl dokonce stupeň 2, postupně bylo ale nebezpečí sníženo na nulu

  • stupeň 0 - 2011 CA21 - planetka objevená loni se stupněm 1, letos v únoru bylo nebezpečí sníženo
  • stupeň 0 - 2011 BM45, 2011 SM68, 2011 UL21 - objekty, kterým byl stupeň snížen z jedničky na nulu v loňském roce

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie NEO

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

Začátek mise DART byl odložen, přílet k planetce Didymos však zůstává stejný

NASA posune datum startu vesmírné mise DART, která má za cíl narazit do měsíce blízké planetky Didymos a ověřit tak možnosti planetární obrany. Z původního termínu v létě tohoto roku se start posouvá do sekundárního startovacího okna mezi letošním listopadem a únorem roku 2022. Důvodem je získání dodatečného času na přípravu dvou klíčových instrumentů - kamery a solárních panelů.

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci navštívit nějaký další objekt. Tím by mohla být planetka Apophis, která v roce 2029 proletí v těsné blízkosti Země a je možné, že se v dalších letech naší planetě přiblíží ještě víc.

Rekordně blízký průlet planetky kolem Země, pouhých 400 kilometrů

V noci z pátku na sobotu kolem Země proletěla malá planetka 2020 VT4 o velikosti pouhých několika metrů. Na rozdíl od nespočtu jiných planetek, které kolem Země proletí, se tato přiblížila na rekordní vzdálenost - pouhých 400 kilometrů. V podobné vzdálenosti například obíhá Zemi Mezinárodní vesmírná stanice.

Jarkovského efekt mění oběžnou dráhu planetky Apophis. Nelze kvůli tomu vyloučit srážku se Zemí v roce 2068

Astronomové z University of Hawai oznámili detekci Jarkovského efektu u planetky Apophis, která se v následujících 100 letech 3x nebezpečně přiblíží naší planetě. Při tomto efektu dochází ke změně trajektorie planetek v důsledku vyzařování tepla z povrchu. Roste tak nejistota oběžné dráhy planetky a nelze s jistotou vyloučit, že se v roce 2069 nesrazí se Zemí.