Astronomové dali veřejnosti k používání nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, proleťte se vlákny galaxií

Američtí astronomové představili světu zatím nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru, kterou vytvořili z astronomických pozorování v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SSDS). Tento průzkum vesmíru probíhá už od roku 2000 a postupně zveřejňuje stále přesnější a detailnější mapu galaxií, černých děr a dalších masivních objektů ve vzdálenosti až do 12 miliard světelných let.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Na následujícím videu můžete vidět téměř 400 000 galaxií v animaci, kterou stvořili Miguel Aragon a Alex Szalay z Johns Hopkins University spolu s Markem Subbarao z Adler Planetarium v Chicagu. Poloha objektů v animaci odpovídá jejich reálné poloze ve vesmíru, na této animaci je prostor ze vzdálenosti do 1,3 miliardy světelných let. 




Sloan Digital Sky Survey III (2008 - 2014)
Zatím největší mapa vesmíru vzniká z dat, která o vzdálených objektech ve vesmíru sbírá teleskop Apache Point Observatory (APO) v Novém Mexiku. Během tří různých fází se astronomové zaměřují na různé objekty s pomocí různých metod. V té aktuální SSDS III se objevilo hned několik nových oddělených průzkumů:
  • Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE) - zaměří se na střed Mléčné dráhy v infračerveném spektru s jehož pomocí pronikne do blízkosti centra naší galaxie. Zde bude teleskop APO zajímat asi 100 000 rudých obrů.
  • Baryon Oscillation Spectroscopic Survey (BOSS) - tento průzkum si klade za cíl změřit míry zrychlování rozpínání vesmíru. Využije k tomu pozorování červených galaxií, jejichž barva podle dopplerova efektu indikuje, že se od nás nejrychleji vzdalují.
  • Multi-object APO Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey (MARVELS)[15] - v rámci tohoto průzkumu bude teleskop zkoumat 11 tisíc hvězd a hledat v jejich blízkosti obří plynné exoplanety podobné Jupiteru.
  • Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration 2 (SEGUE-2) - druhá fáze stejného průzkumu SEGUE-1 by měla zdvojnásobit počet hvězd zaznamenaných na okraji naší vlastní galaxie. Teleskop Apo bude v rámci SEGUE-2 měřit spektrum 240 tisíc hvězd.
SSDS nadále pokračuje a tak se můžeme těšit na příští data release, bude totiž ještě úžasnější než ten aktuální.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

celý článek