Evropská observatoř INTEGRAL našla stopy prvku titan v supernově z 80. let

23. 10. 2012

Supernovy Astronomie

S pomocí evropské vesmírné observatoře INTEGRAL (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory) se astronomům podařilo zachytit radioaktivní titan ve zbytku exploze supernovy 1987A. Jeho množství je téměř na horním limitu teoreticky možných hodnot.

Supernova 1987A

Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.

Image credit: ESA/Hubble & NASA

Záře hvězd je výsledkem jaderné reakce, která probíhá v jejich nitru. Při ní dochází ke sloučení atomů vodíku a formování nového prvku - helia. Když masivní hvězda spotřebuje veškerý vodík, začíná slučovat helium a vyrábět vápník, lithium, kyslík, uhlík a další těžší prvky. Přijde ale moment, kdy se tato reakce stane energeticky příliš náročná a převládne gravitace, hvězda exploduje jako supernova a zbude po ní malé jádro v podobě neutronové hvězdy.

Supernova 1987A byla tak jasná, že šla pozorovat pouhým okem. Od jejího objevení ji astronomové neustále zkoumají a před vlastními zraky vidí, co se děje po explozi supernovy. Supernova 1987A leží ve Velkém magellanově oblaku malé galaxii asi 160 tisíc světelných let od Země, která krouží kolem Mléčné dráhy.

Při maximální jasnosti supernovy byly detekovány prvky od kyslíku po vápník. Při následném ochlazování se objevil nikl-56 a kobalt-56 a následně i železo-56, nyní INTEGRAL poprvé zachytil také titan-44. Podle vědců vzniklo při supernově 0,03 % hmotnosti Slunce, což je poměrně velké množství. Existuje totiž zatím pouze jedna další supernova, kdy byl tento prvek detekován - Cas A - a 1987A má téměř dvojnásobné množství.

Podle Sergei Grebeneva z ruské akademie věd, který je autorem studie vycházející v magazínu Nature, dochází ke vzniku titanu v supernovách vzácně. Zřejmě k tomu dojde při výrazně asymetrické explozi a je pravděpodobné, že  velké množství titanu vznikne na úkor těžších prvků.