Sonda Voyager 1 naměřila zvýšené magnetické pole, mezihvězdný prostor je na dosah

9. 12. 2012
Voyager Sluneční soustava Vesmírné sondy Magnetismus

Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.

Sluneční soustava, hranice magnetického pole

Sluneční soustava, hranice magnetického pole Ilustrace znázorňuje magnetické pole generované Sluncem a jeho zakřivení v důsledku propojení s mezihvězdným prostorem. Nabité částice ze Slunce i z celého zbytku galaxie proudí po siločarách magnetického pole. Přístroje sondy Voyager zaznamenávají zvýšenou intenzitu magnetického pole, která napovídá, že se sonda nachází na samotném okraji magnetické bubliny obklopující slunce.



Sonda Voyager 1 se na svou cestu vydala v roce 1977, proletěla kolem plynných obrů a s pomocí jejich gravitace nabrala na rychlosti a zamířila k samotné hranici sluneční soustavy. V roce 2004 Voyager zaznamenal zpomalení slunečních větrů pod rychlost zvuku, což znamenalo vstup do zatím neprobádaného regionu heliosheeth. Postupně docházelo ke zpomalení nabitých částic ze Slunce a nárůstu intenzity magnetického pole.

Vesmírná sonda Voyager 1 se v červnu letošního roku dostala do další, zatím neprobádané oblasti na okraji sluneční soustavy. Tentokrát došlo k zakřivení magnetických čar generovaných Sluncem pod vlivem mezihvězdných magnetických vlivů, na které jsou siločáry podle vědců napojené. Toto napojení má umožňovat průchod mezihvězdného kosmického záření dovnitř sluneční soustavy a naopak.

Tento region navštívila sonda poprvé pouze krátce v červnu 2012, další, tentokrát už trvalé změny v magnetickém poli, pak přišly v srpnu. Proud nabitých částic slunečního větru už napovídá, že by se sonda mohla nacházet v mezihvězdném prostoru, vědci ale určují hranici mezi sluneční soustavou a zbytkem galaxie podle magnetického pole. Voyager je tak stále ještě uvnitř sluneční soustavy, vše ale nasvědčuje tomu, že ji brzy opustí a stane se tak první mezihvězdnou sondou, kterou lidstvo vyslalo do vesmíru. 

NASA dělá vše pro to, aby sonda vydržela pracovat co nejdéle. Aktuálně vědci odhadují, že by mohla pracovat až do roku 2025.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvenýLedový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládaloHeliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek