ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?

20. 03. 2013

ExoMars ESA Roskosmos Mars

Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?

Rover Rosalind Franklin

robotická sonda ESA, která měla odletět k Marsu v roce 2022. Na jejím vývoji se podílelo několik evropských zemí a také ruská vesmírná agentura, která navíc vyvinula mechanismus pro přistání na Marsu.

Image credit: ESA

ExoMars je poměrně složitá mise, v roce 2016 odletí k Marsu orbitální sonda Trace Gas Orbiter a EDM (Entry, Descent and Landing Demonstrator Module), modul, na kterém si ESA vyzkouší přistání na povrchu Marsu. V roce 2018 by potom měla k sousední planetě odletět druhá část mise s roverem, který by měl na povrchu Marsu operovat něco přes 200 solů (sol je den na Marsu, který trvá zhruba stejně jako den na Zemi).

Původně americká účast na misi ExoMars byla pro Evropu velkou příležitostí učit se z úspěchů NASA, která na Mars úspěšně dopravila několik orbitální sond, několik přistávacích modulů a několik roverů. Poslední z roverů, Curiosity, je poháněný nukleárním zdrojem a váží 900 kg, rover ExoMars by měl být získávat energii ze solárních panelů a váží 200 kilogramů. NASA však nemá dostatek financí na podílení se na další misi k Marsu, Evropa tak musela najít nového partnera.

ESA otočila svou pozornost na východ, ruský vesmírný program na Mars ale v posledních dekádách nedosáhl. Posledním pokusem byla zajímavá mise Fobos-Grunt, jejímž cílem byl měsíc planety Mars a která měla přinést zpátky na Zem vzorky hornin. Zůstalo jen u pokusu. Vesmírná sonda ani nedokázala opustit oběžnou dráhu Země a mise skončila nezdarem. Technologie vyvinutá pro misi Fobos-Grunt by ale měla být částečně využita u ruských přístrojů, které budou součástí mise ExoMars.

Nezdary ale provází ruský vesmírný program celkem běžně a to hlavně při startech ruských raket, které nyní podle dohody mají vynést evropské sondy do vesmíru v letech 2016 a 2018. V poslední době ale došlo k už několika neúspěšným startům ruských raket Proton, Zenit i Sojuz, při jedné misí došlo dokonce ke ztrátě nákladní lodi Progress zásobující ISS. Přes různé personální změny v agentuře Roskosmos se problém překvapivě nedaří vyřešit a ruský vesmírný program tak ztrácí věrohodnost, Rusko je přitom jediná Země schopná dopravit astronauty na ISS.

Evropská vesmírná agentura tedy spoléhá, na tyto ruské technologie, které nejenže mají vynést veškeré vědecké zařízení do vesmíru, ale mají mít na starosti také vstup roveru do atmosféry planety a přistání na povrchu planety. Doufejme tedy, že ESA má vše řádně pojištěné a peníze, které členské země (včetně ČR) přispívají do rozpočtu agentury, neshoří v atmosféře jedné, nebo druhé planety.