Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

Každý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

Mléčná dráha

Mléčná dráha pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.



Místní skupině galaxií dominuje Mléčná dráha a Andromeda, největší galaxie, kolem kterých ostatní obíhají podobně jako planety obíhají kolem hvězd. Doposud byla Místní skupina zařazována do Místní nadkupy galaxií (nazývané také Kupa v Panně nebo Kupa Virgo, v angličtině Virgo supercluster), která obsahuje asi stovku kup a skupin galaxií a má 110 milionů světelných let v průměru. 

Nová měření ale ukazují že i Místní nadkupa galaxií je součástí ještě většího celku, jehož rozměry dosahují 500 milionů světelných let. Astronomové jej pojmenovali Laniakea, název je převzatý z původního havajského jazyka a znamená nezměrná nebesa.

Doposud neznámé vazby mezi blízkými galaxiemi poprvé jasně definovaly hranice našeho galaktického sousedství. Na sto tisíc galaxií je součástí Laniakea a všechny jsou součástí jednoho obřího vlákna hmoty, které se pohybuje jedním směrem. Místo, kam naše galaxie společně s ostatními v Laniakea směřuje, je označováno jako Velký atraktor (Great Attractor).

Velký atraktor je gravitační anomálie ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let od Slunce, byla objevena už v 70. letech a teprve nyní dostává jasnou definici - její sférou vlivu je totiž právě Laniakea.

Naše místo ve vesmíru
  • Sluneční soustava: 8 planet
  • Mléčná dráha: 300 miliard hvězd
  • Místní skupina: 30 galaxií
  • Místní nadskupina: 100 skupin galaxií
  • Laniakea: 100 tisíc galaxií
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

26. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

celý článek

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

celý článek

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr

6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek