Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

V nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

Ganymede

Ganymede Největší měsíc sluneční soustavy krouží kolem planety Jupiter. Je o 8 % větší než planeta Merkur a kolem své mateřské planety obletí jednou za 8 dní. Snímek pořídila sonda Voyager 2.



27. července 1996 proletěla kolem Ganymede poprvé sonda Galileo, která zkoumala mezi lety 1995 a 2003 planetu Jupiter a její měsíce. Jedním z nejzajímavějších míst byl právě obří měsíc Ganymede, největší ve sluneční soustavě a navíc s vlastním stálým magnetickým polem, které sonda při prvním průletu objevila. Sonda Galileo potom proletěla velmi blízko Ganymede ještě pětkrát.

Při zkoumání dat z prvního průletu sondy kolem Ganymede vědci zjistili, že sonda proletěla těsně nad oblastí, kde se vyskytují polární záře měsíce, které později pozoroval vesmírný teleskop Hubble. V tomto místě se sonda setkala s proudem částic, které byly vymrštěny z povrchu Ganymede při srážkách s částicemi urychlenými obřím magnetickým polem planety Jupiter.

Magnetické pole na Zemi chrání její povrch před energetickými částicemi ze Slunce. Na Ganymede však magnetické pole interaguje s magnetismem své mateřské planety, která vytváří obří strukturu magnetických siločar. Přesto i na Ganymede existují polární záře, částice, které je způsobují, však pochází z okolí Jupiteru.

Magnetické pole planety Jupiter

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Ganymede

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

Protáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě

Povrch největšího měsíce planety Jupiter je pokrytý různými geologickými útvary. Mezi nimi jsou údolí a tektonické zlomy, které by mohly být součástí větší struktury: obřího impaktního kráteru. Snímky z vesmírných sond Voyager a Galileo ukazují, že mnohé z těchto protáhlých útvarů tvoří kruh rozkládající se napříč celým měsícem. Pokud se skutečně jedná o kráter, šlo by o největší takovou strukturu v celé sluneční soustavě.