Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

Vědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

Europa

Europa Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.



Vesmírná sonda Galileo skončila svou misi v roce 2003, doposud však její data přináší nové poznatky o Jupiteru i jeho měsících. Poté, co vědci prošli stará data z této mise a objevili v nich nové poznatky o magnetosféře měsíce Ganymede, přišli s dalšími informacemi, tentokrát o vodě na Europě.

Při nejbližším průletu Galilea kolem Europy v prosinci roku 1997, kdy se sonda přiblížila pod 400 kilometrů od jejího povrchu, byl detekován pokles v intenzitě magnetického pole. Zároveň spektrometr na palubě sondy naměřil krátký ale významný nárůst koncentrace plazmatu. Vědci dnes dokazují, že naměřená data ze sondy jsou konzistentní s modelem, kdy z Europy uniká voda v termálních anomáliích na povrchu.

Už v roce 2012, kdy vesmírný teleskop Hubble zachytil něco, co by se dalo považovat za únik vody z Europy, byli někteří vědci skeptičtí a zůstávají dodnes. Naměřené hodnoty lze vysvětlit i jinými příčinami, například dopadem planetky na ledový povrch Europy. Bude tak třeba vesmírné sondy přímo na místě, která by se na podobné geologické útvary mohla zaměřit zblízka. Naštěstí je plánováno hned několik misí k měsíci Europa:
  • Europa Clipper (NASA) - sonda, která by obíhala planetu Jupiter a přitom několikrát prolétla kolem Europy. Mapovala by její povrch a bylo by vybráno místo pro přistání modulu při další misi.
  • Europa Lander (NASA) - následná mise, která by přistála na povrchu měsíce. Mohla by s sebou vést také malou ponorku, která by zkoumala podpovrchový oceán.
  • JUICE (ESA) - evropská mise zaměřená primárně na Ganymede, sonda by však provedla několik průletů kolem Europy.

Vodní gejzíry na Enceladu

Vodní gejzíry má na svém povrchu ještě nejméně jedno těleso sluneční soustavy: měsíc Enceladus, který obíhá planetu Saturn. Z jeho jižního pólu tryská voda na oběžnou dráhu planety a vytváří tak mlhavý vnější prstenec E. Vesmírná sonda Cassini studovala složení vody, která z Enceladu uniká podobným způsobem jako by mohla dělat budoucí sonda k Europě. Z dát sondy Cassini vyplývá, že i oceán pod povrchem Enceladu je slaný, obsahuje také jednoduché i složitější organické sloučeniny.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Europa

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

celý článek

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek