První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

Podle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

Planetka 2015 BZ509

Planetka 2015 BZ509



Planetka 2015 BZ509 obíhá Slunce na podobné oběžné dráze jako planeta Jupiter (3-7 AU), trvá jí to stejně dlouho avšak pohybuje se opačným směrem než většina ostatních těles ve sluneční soustavě. Podobně jako Země a další planety, většina objektů, které vznikly ve sluneční soustavě, obíhají jedním směrem. Existují však výjimky, jako jsou některé planetky nebo měsíce planet, které obíhají proti ostatním. Tento fakt samotný však ještě nemusí znamenat extrasolární původ, může jít o výsledek gravitačních vlivů ostatních těles.

Oběžná dráha 2015 BZ509

U planetky Oumuamua, která je jediným dalším známým extrasolárním objektem, bylo jednoduché určit odkud přiletěla, protože do sluneční soustavy vstoupila ještě loni a bylo možné pozorovat jak naším sousedstvím proletěla. U 2015 BZ509 je to složitější, protože to vypadá, že je naším adoptovaným sousedem až 4,5 miliardy let, tedy od doby formování sluneční soustavy. Vědci zkoušeli simulovat pohyb 2015 BZ509 po její oběžné dráze do minulosti. A jediná možnost, která její aktuální oběžnou dráhu dokáže dobře vysvětlit je, že pochází z vnějšku sluneční soustavy. Simulace totiž ukazuje, že se planetka takto pohybovala vždy, už v době formování sluneční soustavy a musela tak přijít odjinud. V době, kdy se sluneční soustava teprve formovala, se náš systém nacházel v oblasti plné podobných mladých hvězd. Přeskakování planetek mezi nimi tedy mělo výrazně vyšší pravděpodobnost. Ve sluneční soustavě tak zřejmě existuje větší množství cizích těles, jejich identifikace však nebude jednoduchá a nejspíš ani jednoznačná. Stejně tak oběžná dráha 2015 BZ509 by mohla být zřejmě výsledkem jiných procesů, i když její extrasolární původ se podle studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters jeví jako pravděpodobná.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Rekordně blízký průlet planetky kolem Země, pouhých 400 kilometrů

20. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V noci z pátku na sobotu kolem Země proletěla malá planetka 2020 VT4 o velikosti pouhých několika metrů. Na rozdíl od nespočtu jiných planetek, které kolem Země proletí, se tato přiblížila na rekordní vzdálenost - pouhých 400 kilometrů. V podobné vzdálenosti například obíhá Zemi Mezinárodní vesmírná stanice.

celý článek

První vědecký instrument byl instalován na vesmírnou sondu Lucy, která má navštívit 6 planetek

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kamera L'LORI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager) byla 30. října namontována na vesmírnou sondu Lucy. Jde o první vědecký instrument, který sonda obdržela, jeho úkolem bude vytvářet nejdetailnější snímky planetek, kolem kterých bude sonda prolétat. Zařízení vychází z instrumentu LORRI na vesmírné sondě New Horizons.

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

30. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

celý článek

První pozorování planetky Psyche v ultrafialovém záření potvrzují přítomnost železa na jejím povrchu

29. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

První pozorování Psyche v ultrafialovém spektru přinesla první detekci oxidu železitého na planetce. Podle doktorky Tracy Beckerové, která vedla studii v magazínu Planetary Science Journal, by mohlo jít o známky oxidace na povrchu Psyche. Ultrafialová pozorování byla provedena vesmírným teleskopem Hubble. Tato planetka je cílem americké mise Psyche, která by měla začít v roce 2022.

celý článek

Jarkovského efekt mění oběžnou dráhu planetky Apophis. Nelze kvůli tomu vyloučit srážku se Zemí v roce 2068

28. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Hawai oznámili detekci Jarkovského efektu u planetky Apophis, která se v následujících 100 letech 3x nebezpečně přiblíží naší planetě. Při tomto efektu dochází ke změně trajektorie planetek v důsledku vyzařování tepla z povrchu. Roste tak nejistota oběžné dráhy planetky a nelze s jistotou vyloučit, že se v roce 2069 nesrazí se Zemí.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx se svým ramenem dotkla planetky Bennu, NASA nyní vyhodnocuje kolik hornin zachytila

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se v noci z úterý na středu přiblížila k planetce Bennu a pokusila se z ní získat alespoň 60 gramů materiálu. Manévr byl úspěšně završen krátce po půlnoci našeho času. NASA nyní bude několik dní vyhodnocovat, zda sonda posbírala nějaké vzorky a kolik jich je, možné jsou ještě dva pokusy.

celý článek