Sonda Hayabusa2 poslala detailní snímky planetky Ryugu ze vzdálenosti 40 kilometrů
26. 6. 2018
Japonská vesmírná sonda Hayabusa2 poslala na Zemi čerstvé detailní snímky planetky Ryugu. Aktuálně je sonda v poslední fázi přiblížení k planetce, během několika dní vstoupí na její oběžnou dráhu. V pondělí se Hayabusa2 nacházela asi 40 kilometrů od jejího povrchu (cílová oběžná dráha je 20 km), na kterém jsou poprvé vidět detaily velkého kráteru a hornin.
Operátoři mise budou nyní ve světle odhaleného tvaru planetky a geologických útvarů plánovat přistání samostatných modulů a odběr vzorků. Poprvé lze detailně pozorovat velký kráter na rovníku planetky a také výrazný hřeben na rovníku, který jí dodává unikátní tvar. Vědci budou v následujících měsících zkoumat, jak takový tvar mohl vzniknout a jak ovlivňuje gravitační pole objektu, které bude mít vliv na všechny plánované přistávací manévry.
Sonda Hayabusa2 poslala první snímky planetky Ryugu, bude ji teď rok a půl zkoumat
22. 6. 2018 Japonská vesmírná agentura ve středu zveřejnila první snímky planetky Ryugu. Pořídila je vesmírná sonda Hayabusa2, jejímž cílem je nejprve vstoupit na oběžnou dráhu planetky a důkladně zmapovat její povrch. Po výběru vhodných lokalit, dojde na přistání hned několika modulů a zkoumání planetky z blízka. Nakonec sonda Hayabusa2 posbírá vzorky hornin a odletí s nimi zpátky na Zemi. Vstup sondy Hayabusa2 na oběžnou dráhu Ryugu je plánován na příští týden.
Časová osa mise Hayabusa2
Mise vesmírné sondy Hayabusa2 by měla od startu rakety po návrat vzorků na Zemi trvat 6 let, z nichž rok a půl sonda stráví u planetky Ryugu.
- Start mise: 3. prosince 2014
- Gravitační asistence Země: 3. prosince 2015
- Vstup na oběžnou dráhu Ryugu (20 km nad povrchem): 27. června 2018
- Oběžná dráha 5 km nad povrchem: červenec 2018
- Oběžná dráha 1 km nad povrchem: srpen 2018
- Vypouštění prvních modulů: září - říjen 2018
- Skyrtí planetky za Sluncem: listopad - prosinec 2018
- Odlet zpátky k Zemi: prosinec 2019
- Přílet k Zemi: prosinec 2020
Vědecké cíle mise Hayabusa2
Hlavním úkolem mise Hayabusa2 je přivézt na Zemi vzorky hornin z planetky Ryugu. Mateřská sonda nejprve vypustí malý explozivní projektil, který vytvoří na povrchu planetky kráter, čímž odkryje horniny pod povrchem. Tento kráter bude následně pozorován sondou z oběžné dráhy do doby jejího odletu na konci příštího roku. Materiál vynesený explozí do okolí planetky bude posbírán speciálním zařízením sondy, zakonzervován a dopraven na Zemi. Mise má však i další cíle, zejména přistání na povrchu prostřednictvím čtveřice malých mobilních modulů. Všechny 4 moduly mohou měnit svou polohu na povrchu planetky pomocí poskakování z místa na místo. Kromě toho bude také mateřská sonda Hayabusa2 z oběžné dráhy mapovat povrch planetky a zkoumat její složení. MASCOT MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout) je německo-francouzský přistávací modul, který s sebou nese infračervený spektrometr, magnetometr, radiometr a kameru. Jde o krabici o rozměrech 30x28x20 cm, která váží asi 10 kilogramů a její vypuštění je plánováno na říjen tohoto roku. MASCOT posbírá a zanalyzuje vzorky na dvou místech na povrchu Ryugu. MINERVA-II-1A, MINERVA-II-1B Dalšími mobilními jednotkami mise Hayabusa2 jsou dva malé moduly Minerva-II-1 vyvinuté japonskou vesmírnou agenturou, které váží zhruba kilogram. Jsou vybaveny solárními panely, několika kamerami a teploměrem. MINERVA-II-2 Posledním mobilním modulem mise je rover MINERVA-II-2, který vyvinulo konsorcium univerzit. Kromě kamer je tento kilogramový instrument vybaven optickými a ultrafialovými LED diodami, které mají pomoci při detekci polétavého prachu.Planetka Ryugu
(nebo také 162173, (162173) Ryugu, 1999 JU3) Planetka Ryugu obíhá Slunce ve zhruba stejné vzdálenosti jako Země, patří tedy mezi objekty NEO (Near Earth Objects). Patří zároveň do apollonovy skupiny planetek, které oběžnou dráhu Země protínají, srážka s naší planetou však nehrozí. Složením je planetka kombinací spektrálních typů planetek C a G, obsahuje tedy množství uhlíku a také fylosilikáty. Vědci chtějí Ryugu prozkoumat, aby se dozvěděli více o tomto typu těles, jejich evoluci a úloze při formování sluneční soustavy před miliardami let.- Maximální přiblížení Slunci: 0,96 AU
- Maximální vzdálení od Slunce: 1,19 AU
- Průměr: 900 metrů
- Doba oběhu kolem vlastní osy: 7,6 hodin
Více informací
Ryugu
Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený...
Americké rakety Atlas 5 létají do vesmíru od roku 2002. Minulý měsíc společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila, že jejich provoz postupně ukončí a budou nahrazeny nově vyvíjenou raketou Vulcan Centaur. Nová raketa bude levnější, silnější a poprvé poletí na oběžnou...
Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj...
Williama Shatnera zná téměř celý svět jako kapitána Jamese T. Kirka, který velel vesmírné lodi Enterprise. Teď se herec možná skutečně podívá do vesmíru, a to na palubě kapsle New Shepard společnosti Blue Origin. Ve svých 90 letech by se tak zároveň stal nejstarším...
Společnost SpaceX v průběhu léta připravuje prototyp SN20 vesmírné lodi Starship pro první zkušební let na oběžnou dráhu. Nejviditelnější je práce na tepelném štítu lodi, který tvoří malé šestiúhelníkové destičky. Zároveň se také intenzivně pracuje na prvním...
Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o...
Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto...
Společnost SpaceX po úspěšném završení komerčního letu Inspiration4 zaznamenala zvýšený zájem o soukromé lety vesmírnou lodí Dragon na oběžnou dráhu. Oznámil to Benji Reed, šéf letů s posádkou ve SpaceX. Společnost aktuálně disponuje dvojicí vyzkoušených lodí Crew...
Archeologické nálezy ze střední doby bronzové (z období kolem roku 1600 před naším letopočtem) naznačují, že se město Tall el-Hammam v dnešním Jordánu stalo dějištěm nezvyklé katastrofy. Ve vrstvě, která odpovídá tomuto období, se zde nachází roztavená keramika a další...
Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z...
Společnost Boeing plánovala na začátek srpna opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test 2, OFT-2) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhnul. Nejprve kvůli problémům na stanici způsobeným nově příchozím ruským modulem Nauka a později...