Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru
Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.
Objekt dostal označení PSO J352.4034-15.3373 a astronomové si od něj slibují více informací o prvních fázích vývoje vesmíru. existoval totiž v době, kdy vesmír nebyl ani miliardu let starý, kdy teprve vznikaly hvězdy a sdružovaly se do prvních galaxií.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Raný vesmír
Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
celý článekAstronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků
Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.
celý článekObjev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru
Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.
celý článekAstronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze
Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.
celý článekRozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci
Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.
celý článekAstronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie
V raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).
celý článekAstronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem
Galaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.
celý článek