home icon Zprávy Katalog hvězd Vesmírné mise
Nejnovější zprávy Vesmír Fyzika Technologie
do not follow here
Raný vesmír < LIVING fUTURE

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru

publication date20. 07. 2018
tag iconRaný vesmír Mléčná dráha

13. července byla z paluby ISS vypuštěna malá sonda HaloSat, jejímž úkolem bude zkoumat bezprostřední okolí Mléčné dráhy a hledat hmotu, která byla přítomna krátce po velkém třesku, ale dnes ji astronomové nemohou najít. Jde o malý cubesat, který bude snímat rentgenové záření a pokusí se potvrdit, nebo vyvrátit jednu z teorií o umístění této chybějící hmoty.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018

Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.
Image credit: ESA/Gaia/DPAC 


Studiem reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) přišli vědci na to, že běžná hmota tvoří pouhých 5 % hmoty a energie ve vesmíru, zbytek představuje temná hmota a temná energie. Tento stav krátce po velkém třesku však neodpovídá tomu, co dnes astronomové pozorují ve vesmíru, zhruba třetina běžné hmoty jako by chyběla. Nacházet by se mohla v horkých pohybech v mezigalaktickém prostoru, nebo v galaktickém halu, což je prostor obklopující galaxie.

Družice HaloSat bude prostřednictvím rentgenového záření zkoumat galaktické halo Mléčné dráhy a hledat tuto chybějící hmotu. Zaměřovat se bude na horké plyny o teplotách několika milionů stupňů celsia, které emitují rentgenové záření. Na rozdíl od jiných rentgenový teleskopů, které se zaměřují na konkrétní zdroje, body na hvězdné obloze bude HaloSat zkoumat velkou část oblohy najednou. 

Mise by měla určit tvar galaktického halo Mléčné dráhy. Vědci totiž doposud neví, jestli kopíruje zploštělý tvar naší galaxie, nebo má spíše kulovitý tvar, což ovlivňuje množství hmoty, které jej tvoří.

Aby nebyly výsledky ovlivněny rentgenovým zářením že Slunce, bude HaloSat zkoumat hvězdnou oblohu pouze na noční straně, kdy je krytý planetou. Na denní straně bude nabíjet své baterie.

Nedávná pozorování nicméně naznačují, že chybějící hmota by se mohla nacházet v mezigalaktickém prostoru. Mise HaloSat tak bude moci potvrdit nebo vyvrátit měření získaná jinou cestou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o chybějící hmotě ve vesmíru

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 6. 2018 Vesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

        
        Posledních několik let vědci pracovali s teorií, že se chybějící hmota může nacházet v tzv. teplém-horkém mezigalaktickém médiu (Warm-Hot Intergalactic Medium, WHIM). To však není snadné pozorovat přímo a běžnými metodami, vědci tak museli přijít s jiným způsobem, jak WHIM změřit. Ke svému pozorování použili vesmírné teleskopy Hubble a XMM Newton.

Objev se podařil při zkoumání vzdálené extrémně zářivé černé díry (kvazaru 1ES 1553), jejíž signál byl na cestě k Zemi částečně absorbován doposud neznámým materiálem. Při dvouletém pozorování se vědcům podařilo potvrdit stabilní absorpci vysoce ionizovaného kyslíku, což podle jejich studie vylučuje původ absorpce při zdroji a zároveň napovídá složení mezigalaktické hmoty, kterou signál z černé díry proletěl.

Z celého objemu běžné hmoty ve vesmíru by podle vědců měly 10 % tvořit galaxie a hmota v nich (černé díry, hvězdy, planety a další objekty). Celých 60 % potom tvoří oblaka plynů v mezigalaktickém prostoru. Zbývajících 30 % by měla tvořit hmota v regionech WHIM, kde se při teplotách kolem milionu stupňů Celsia shlukuje do vláken tvořících rozsáhlou pavučinu.

Tyto závěry je nyní třeba potvrdit dalším pozorováním. Vědci plánují zaměřit se na další vzdálené kvazary a ověřit, zda jsou podobné absorpce elektromagnetického spektra také v ostatních regionech vesmíru.


        Více informací

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Raný vesmír

ikona kalendáře13. leden 2023
ikona taguGalaxie

87 nově objevených galaxií patří mezi nejstarší známé ve vesmíru

Obrázek k článku:

V datech z teleskopu Jamese Webba se vědcům podařilo identifikovat 87 vzdálených galaxií, které by mohly patřit mezi ty nejstarší známé. Objev vědce přibližuje ke zjištění, kdy se galaxie ve vesmíru objevily poprvé. Podle dosavadních odhadů to mohlo být 200-400 let po Velkém třesku.

Přečíst článek
ikona kalendáře22. prosinec 2022
ikona taguKvazary

Astronomové poprvé pozorovali světlo z hvězd v nejvzdálenějších galaxiích

Obrázek k článku:

Mezi jedny z nejvzdálenějších pozorovatelných objektů ve vesmíru patří kvazary s vysokým rudým posuvem. Ty jsou tvořeny supermasivními černými dírami v jádrech galaxií vzdálených víc než 10 miliard světelných let. Tyto objekty astronomům prozrazují informace o raném vesmíru krátce po Velkém třesku, není však zřejmě, jak mohly v tak mladém vesmíru vzniknout. Prozradit by to mohly hvězdy, které se v těchto vzdálených galaxiích podařilo poprvé pozorovat pomocí dalekohledu JWST.

Přečíst článek
ikona kalendáře 3. srpen 2022
ikona taguRaný vesmír

V prvních datech z teleskopu JWST se zřejmě ukrývala zatím nejvzdálenější pozorovaná galaxie

Obrázek k článku:

Při seřizování jednotlivých zařízení teleskopu Jamese Webba došlo k pořízení fotografie, která obsahuje velmi zajímavý a velmi červený objekt. Jedná se o galaxii s označením GLASS-z13, kterou pozorujeme v době pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Studie, která vzdálenou galaxii analyzovala, ještě neprošla připomínkovým řízením, ve vědecké komunitě už přesto budí značný rozruch.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Raný vesmír
Načítám stránku...
x zrušit