Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.



Rychlé rádiové pulzy jsou neviditelná forma elektromagnetického záření s vlnovou délkou větší než má lidským okem pozorovatelné světlo. Trvají pouhé milisekundy a vědci doposud neví, co přesně je způsobuje. Je však zjevné, že pocházejí z velmi energetických událostí, které k nám musejí přicházet ze vzdáleného vesmíru, velmi pravděpodobně z vnějšku naší galaxie.

První FRB byl detekován teprve v roce 2007 a od té doby jich bylo zaznamenáno pouhých pár desítek. Odhaduje se ale, že napříč celou oblohou by mohlo docházet až k desetitisícům podobných událostí denně. 

U nově objeveného signálu bylo, jako u všech podobných incidentů, ověřeno, že nepochází ze Země nebo její oběžné dráhy. Vzhledem k tomu, že se některé FRB signály opakují, lze předpokládat, že zdrojem není událost typu exploze jako je kolize černých děr nebo supernova, ale jde spíše o chování nějakého extrémního objektu. Zatím však neexistuje žádná obecně přijímaná teorie vysvětlující původ FRB signálů.

Jednou z možností je i to, že pochází od vzdálené civilizace, je však mnohem pravděpodobnější, že jeho zdrojem je nějaký přírodní úkaz jako jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, nebo neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. Podle jedné z teorií by mohlo jít o jeden z projevíů erupce magnetaru.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

9. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

19. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

celý článek

Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

4. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

celý článek

FOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem

5. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.

celý článek