Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Jupiter, Rudá skvrna

Jupiter, Rudá skvrna Snímek velké bouře na planetě Jupiter pořízený sondou Juno v červenci 2018.



Vzhledem k tomu, že žádný povrch nebyl u planety Jupiter nikdy detekován, hloubka v atmosféře se neměří podle výšky od povrchu, ale podle tlaku, který vytváří oblaka stahovaná gravitací k jádru. Astrofyzik Bjoraker s pomocí infračervených teleskopů W.M. Keck a Infrared Telescope Facility na Havaji prozkoumal atmosféru planety do hloubky 5 barů, což je pětinásobek tlaku v blízkosti hladině moře na Zemi. Využil k tomu největší bouři v atmosféře planety známou jako Velká červená skvrna a podíval se jí přímo do oka.

V hloubce 5 barů se Bjorakerovi podařilo narazit na téměř neprůhlednou vrstvu oblaků, o které se domnívá, že je s vysokou pravděpodobností tvořena částečkami vodního ledu. Jde totiž o místo, kde se nachází teploty, kdy dochází k mrznutí vody.

Vodu v atmosféře planety Jupiter už hledala například sonda Galileo v roce 1995, kdy vypustila modul, který se ponořil do oblaků planety. Žádnou vodu však nenalezla, vědci se však domnívají, že to bylo způsobeno tím, že se sonda dostala na příliš suché místo. Vědci nyní plánují provést podobný experiment jako Bjoraker, avšak na jiných místech planety, aby ověřili, zda jsou podobné vrstvy k vidění i jinde.

S hledáním vody jistě pomůže také orbitální sonda Juno, která se každé dva měsíce přiblíží k planetě a zblízka ji prozkoumá. Na palubě má vlastní infračervený spektrometr, který by mohl vidět do hloubky až 100 barů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.