Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018

Jupiter Atmosféry planet Juno

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Jupiter, Rudá skvrna

Snímek velké bouře na planetě Jupiter pořízený sondou Juno v červenci 2018.

Image credit: NASA / SwRI / MSSS

Vzhledem k tomu, že žádný povrch nebyl u planety Jupiter nikdy detekován, hloubka v atmosféře se neměří podle výšky od povrchu, ale podle tlaku, který vytváří oblaka stahovaná gravitací k jádru. Astrofyzik Bjoraker s pomocí infračervených teleskopů W.M. Keck a Infrared Telescope Facility na Havaji prozkoumal atmosféru planety do hloubky 5 barů, což je pětinásobek tlaku v blízkosti hladině moře na Zemi. Využil k tomu největší bouři v atmosféře planety známou jako Velká červená skvrna a podíval se jí přímo do oka.

V hloubce 5 barů se Bjorakerovi podařilo narazit na téměř neprůhlednou vrstvu oblaků, o které se domnívá, že je s vysokou pravděpodobností tvořena částečkami vodního ledu. Jde totiž o místo, kde se nachází teploty, kdy dochází k mrznutí vody.

Vodu v atmosféře planety Jupiter už hledala například sonda Galileo v roce 1995, kdy vypustila modul, který se ponořil do oblaků planety. Žádnou vodu však nenalezla, vědci se však domnívají, že to bylo způsobeno tím, že se sonda dostala na příliš suché místo. Vědci nyní plánují provést podobný experiment jako Bjoraker, avšak na jiných místech planety, aby ověřili, zda jsou podobné vrstvy k vidění i jinde.

S hledáním vody jistě pomůže také orbitální sonda Juno, která se každé dva měsíce přiblíží k planetě a zblízka ji prozkoumá. Na palubě má vlastní infračervený spektrometr, který by mohl vidět do hloubky až 100 barů.