Zmrzlé světy z okraje sluneční soustavy, to jsou potenciální další trpasličí planety

publication date9. 11. 2018
tag iconTrpasličí planety Kuiperův pás Sedna 2007 OR10

Trpasličí planety jsou relativně nová třída objektů ve sluneční soustavě, která vznikla s novou definicí planety v roce 2006. Stalo se tak dokonce v Praze, na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU), která má na starosti pojmenovávání nově objevených objektů a jejich kategorizaci. Podle nové definice je trpasličí planeta objekt kulovitého tvaru, který obíhá Slunce, nedokázal však svou oběžnou dráhu vyčistit od ostatních objektů, čímž se liší od planet.

Sedna

Sedna Ilustrace znázorňující planetku Sedna s vysoce eliptickou dráhou na okraji sluneční soustavy.



Dnes existuje pětice objektů, které jsou oficiálně považovány za trpasličí planety: Ceres, Pluto, Haumea, Makemake a Eris. Ve sluneční soustavě však existuje množství dalších objektů, které by mohly seznam trpasličích planet rozšířit, nicméně doposud o nich nemáme dostatek informací. Nacházejí se totiž většinou tak daleko, že není zřejmé, zda mají dostatečně velkou hmotnost, aby se pod vlivem vlastní gravitace dostaly do sférického tvaru, což je jednou z podmínek klasifikace trpasličí planety.


Zvažovaní kandidáti na zařazení mezi trpasličí planety

V tomto seznamu jsou uvedeny objekty s relativně velkou hmotností, které jsou považovány za pravděpodobné trpasličí planety. Seznam vytvořil astronom Mike Brown, který objevil trpasličí planetu Eris a množství dalších objektů za oběžnou drahou planety Neptun.

2007 OR10



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    1 250
    44 %
    33-101
  



Planetka (225088) 2007 OR10 je páté největší známé těleso za oběžnou drahou Neptunu. Jak už její název napovídá, byla objevena v roce 2007. Spektrální analýza 2007 OR10 ukazuje, že se na povrchu vyskytuje vodní led a zmrzlý metan, který by při přiblížení ke Slunci mohl vytvářet velmi tenkou atmosféru. Teoreticky by planetka 2007 OR10 mohla mít dostatečně velkou gravitaci, aby na svém povrchu udržela také dusík, který se u menších transneptunických objektů postupně vytrácí do vesmíru.

Planetku 2007 OR10 obíhá ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů malý měsíc, který zpomaluje její rotaci. Byl objeven teprve v roce 2016 ve snímcích z Hublova teleskopu, na základě dalších pozorování z roku 2017 je jeho velikost maximálně 100 km v průměru.


Quaoar



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    1 110
    32 %
    42-45
  



Planetka Quaoar (označovaná také 50000 Quaoar, nebo 2002 LM60) byla objevena už v roce 2002. V době objevení astronomové odhadovali její velikost na více než 1 290 kilometrů v průměru, což z ni dělalo největší objekt objevený ve sluneční soustavě od objevu Pluta. Postupně však byla velikost Quaoar upřesňována směrem dolů a také byly nalezeny větší objekty. V roce 2007 byl u planetky objeven malý měsíc Weywot s průměrem asi 80 kilometrů. Podobně jako u 2007 OR10, je i na povrchu Quaoar přítomen vodní led a metan.


Sedna



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    995
    30 %
    76-936
  



Sedna je planetka s výrazně červeným povrchem, která se díky své silně eliptické dráze dostává velmi daleko od Slunce. Jde o jeden z nejvzdáleněji se dostávajících známých objektů ve sluneční soustavě, Slunce oběhne jednou za více než 11 tisíc let. Vědci si zatím nejsou jisti, co způsobilo nezvyklou oběžnou dráhu Sedny - mohlo by jít o gravitaci Neptunu, nebo ještě vzdálenější, doposud neznámé planety, nebo by to mohl být důsledek dávného přiblížení jiné hvězdy ke sluneční soustavě.

Na rozdíl od ostatních objektů v tomto článku, u Sedny nebyl detekován žádný měsíc.


2002 MS4



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    934
    27 %
    36-48
  



Planetka (307261) 2002 MS4 byla objevena v roce 2002, objevuje se však už na snímcích z roku 1954. Její velikost je Mikem Brownem odhadována na více než 900 kilometrů v průměru, Pozorování Spitzerovým teleskopem však naznačují, že by mohla být o zhruba 100 km menší.


Orcus



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    917
    26 %
    30-48
  



Planetka Orcus se objevuje dokonce na snímcích už z roku 1951, oficiálně však byla objevena až v roce 2004. Orcus má také obří měsíc Vanth, který dosahuje až 400 kilometrů v průměru. Planetka obíhá, podobně jako Pluto, v rezonanci 3:1 k Neptunu nachází se však vždy v opozici - když je Pluto nejblíže Slunci na své oběžné dráze, Orcus je v nejvzdálenějším bodu při svém oběhu kolem Slunce.


Salacia



  

    Velikost
(km, v průměru)		
    Hmotnost
(% hmotnosti Měsíce)		
    Vzdálenost
(AU)		
  

    854
    25 %
    37-47
  



Planetka Salacia (s označením 2004 SB60, nebo také 120347 Salacia) nemá žádnou známou resonanci. Se svým měsícem Actaea oběhne Slunce jednou za 271 let po dráze, která ji zavádí výrazně mimo rovinu ekliptiky.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?
    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
    Trpasličí planety

    Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

    20. 9. 2018 Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

            
        Trpasličích planet je v solárním systému aktuálně pět, nicméně toto číslo se bude s dalším průzkumem Kuiperova pásu jistě měnit. Podle oficiální definice jsou trpasličí planety takové objekty, které obíhají kolem Slunce přímo a nejsou tedy satelitem žádného dalšího tělesa, zároveň disponují takovou gravitační silou, která jim dává zaoblený tvar (hydrostatické ekvilibrium). Poslední podmínka, která odlišuje tyto objekty od osmi planet, je, že nemají vyčištěnou oběžnou dráhu od dalších objektů. Ve zkratce to znamená, že jde o velká kulatá (nebo téměř kulatá) tělesa, která obíhají Slunce doprovázené dalšími objekty na podobné oběžné dráze.


    Pluto
    
Pluto je 9. největší těleso sluneční soustavy (pokud nepočítáme Slunce) s průměrem 2 376 kilometrů. Slunce obíhá po eliptické oběžné dráze ve vzdálenosti 30-49 AU a v roce 2015 kolem něj proletěla sonda New Horizons, která poprvé zachytila jeho povrch zblízka. Pluto má celkem 5 známých měsíců: Charon, Styx, Nix, Kerberos a Hydra.


    
  
    
    Velikost
    (km, v průměru)    		
    Hmotnost
    (% hmotnosti Země)    		
    Vzdálenost
    (AU)    		
  
    
    2 376
    0,218 %
    29,7-49,3
  
    

    
Více o Plutu


    Eris
    
Druhá největší trpasličí planeta má podle odhadů kolem 2 326 kilometrů v průměru a je jedním z transneptunických objektů (TNO). Eris je podle odhadů těžší než o něco větší Pluto, jde tak o nejmasivnější známou trpasličí planetu. Původně byl objekt (136199 Eris, 2003 UB313) objeviteli pojmenován Xena, nakonec ale astronomická unie vybrala jméno Eris, podle řecké bohyně sporů a válečných konfliktů. To proto, že právě Eris vyvolal bouřlivou diskuzi o tom, co je to vlastně planeta.

Eris obíhá po vysoce eliptické dráze, aktuálně je blízko maximální vzdálenosti od Slunce, 97,7 AU (1 AU = vzdálenost Země-Slunce). Při svém oběhu Slunce jednou za 558 let se ale dostane blíž než Pluto na 37,9 AU. Trpasličí planetu Eris obíhá ještě měsíc Dysnomia, který může mít až 250 kilometrů v průměru.


    
  
    
    Velikost
    (km, v průměru)    		
    Hmotnost
    (% hmotnosti Země)    		
    Vzdálenost
    (AU)    		
  
    
    2 326
    0,28 %
    37,9-97,7
  
    

    
Více o Eris


    Makemake
    
Makemake je další trpasličí planeta z transneptunického pásu těles, byla objevena v roce 2005 a má kolem 1 400 kilometrů v průměru. Díky svému objevu v období Velikonoc bylo pro trpasličí planetu původně označovanou jako 2005 FY9 vybráno jméno z mytologie obyvatel Velikonočních ostrovů, Makemake je podle legendy stvořitel lidstva. Tato trpasličí planeta je velmi chladná (odhadovaná teplota na povrchu je -243 °C) a je druhým nejjasnějším tělesem Kuiperova pásu po Plutu. U Makemake byl v roce 2015 objeven malý měsíc s označením S/2015 (136472) 1.


    
  
    
    Velikost
    (km, v průměru)    		
    Hmotnost
    (% hmotnosti Země)    		
    Vzdálenost
    (AU)    		
  
    
    1 430
    0,05 %
    38,6-52,8
  
    

    


    Haumea
    
Podivná protáhlá trpasličí planeta Haumea byla objevena v roce 2004 a obíhá mezi 35 a 51 AU od Slunce v rezonanci s planetou Neptun. Jméno dostala Haumea podle havajské bohyně plodnosti. Podle posledních pozorování je povrch Haumey pokryt krystaly vodního ledu, které se ale nerozpadají pod vlivem slunečního záření tak, jak by vědci očekávali. Existence krystalů tedy nasvědčuje probíhajícím geologickým procesům, které by je kontinuálně vytvářely.

Tvar trpasličí planety Haumea je odhadovaný jako protáhlý elipsoid s větší osou dvakrát delší než je osa kratší. Haumea má dva známé měsíce Hi´iaka and Namaka, které zřejmě vznikly ve stejné kolizi, která stojí za jejím unikátním tvarem.


    
  
    
    Velikost
    (km, v průměru)    		
    Hmotnost
    (% hmotnosti Země)    		
    Vzdálenost
    (AU)    		
  
    
    1 632
    0,066 %
    35-51,5
  
    

    
Více o Haumea


    Ceres
    
Ceres je jediná trpasličí planeta, která nepochází z TNO, nachází se totiž v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Ceres byla objevena už v roce 1801 a byla podobně jako Pluto nějakou dobu považována za planetu. Své jméno má Ceres po římské bohyni rostlin, sklizně a mateřské lásky. S průměrem kolem 946 kilometrů je zatím nejmenší známou trpasličí planetou. V roce 2015 k Ceres doletěla sonda Dawn a zkoumala ji až do roku 2018. Během této mise byl důkladně zmapován povrch tělesa a měřeny jeho další charakteristiky.

Během mise Dawn byly objeveny světlé skvrny, které se zřejmě skládají z ledů a solí a naznačují určitou formu geologických procesů. Na povrchu Ceres byly také objeveny organické látky a pod povrchem se předpokládá vrstva vodního ledu. Měření sondy Dawn také poukazují na velmi tekou atmosféru složenou z vodních par.


    
  
    
    Velikost
    (km, v průměru)    		
    Hmotnost
    (% hmotnosti Země)    		
    Vzdálenost
    (AU)    		
  
    
    946
    0,015 %
    2,56-3
  
    

    
Více o Ceres

        Více informací
    Líbil se Vám tento článek?
    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
    Chcete vědět o dalším článku?
    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
    LIVINGfUTURE.cz


    Další zprávy z kategorie
    Trpasličí planety
    16. srpen 2021
    Ceres

    Trpasličí planeta Ceres mezi Marsem a Jupiterem má zřejmě globální ledovou slupku

    Anomálie v distribuci vodíku v kráteru Occator naznačují existenci ledové slupky trpasličí planety Ceres. Takové jsou závěry vědecké studie publikované Tomem Prettymanem z Planetary Science Institute. Výzkum vychází z dat vesmírné sondy Dawn, která naměřila zvýšenou koncentraci vodíku v téměř stokilometrovém kráteru Occator. Vědci ve své studii zmiňují, že tento vodík se zde vyskytuje ve formě zmrzlé vody.

    Přečíst článek
    31. říjen 2019
    Trpasličí planety

    Nová pozorování ukazují, že čtvrté největší těleso pásu asteroidů Hygeia má kulatý tvar

    Planetka Hygeia obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Jde o čtvrtý největší objekt v této oblasti s průměrem zhruba 430 kilometrů. Ještě donedávna vědci předpokládali, že má oválný tvar s osami 350 a 500 kilometrů v průměru, nová pozorování teleskopem VLT s instrumentem SPHERE však ukazují, že tvar planetky je kulatý. Hygeia by se tak mohla stát zatím nejmenší trpasličí planetou ve sluneční soustavě.

    Přečíst článek
    28. květen 2019
    Haumea

    Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?

    Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.

    Přečíst článek
    Další články z kategorie
    tag iconTrpasličí planety