Šestiúhelník na pólu Saturnu se k překvapení vědců promítá až do vyšších vrstev atmosféry

Už v roce 1980 objevily sondy Voyager na severním pólu planety Saturn podivný útvar ve tvaru pravidelného šestiúhelníku. Až v novém století jej prozkoumala podrobněji sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhala 12 let až do loňského září. Na konci mise Cassini vědci zjistili, že hexagon není pouze v oblacích, ale nachází se také vysoko nad nimi, ve stratosféře. To však odporuje tomu, co vědci o atmosféře Saturnu doposud věděli, horní hexagon by neměl existovat.

Saturn, šestiúhelník na severním pólu

Saturn, šestiúhelník na severním pólu Snímek severního pólu planety Saturn pořízený vesmírnou sondou Cassini.



Podle Leigha Fletchera z University of Leicester, jehož tým publikoval nové poznatky ve studii zvěřejněné v magazínu Nature Communications, se buďto šestiúhelník objevil spontánně ve dvou různých výškách v atmosféře Saturnu, nebo jde o jev, který se promítá napříč atmosférou. Horní útvar se totiž nachází stovky kilometrů nad oblaky, kde je původní šestiúhelník pozorovaný sondami Voyager. 

V takových výškách však panují zcela jiné povětrnostní podmínky a navíc, vlnění, které spodní hexagon vytváří by nemělo být schopné se rozšiřovat směrem nahoru. Zdá se tedy, že o dynamice atmosféry Saturnu toho ještě nevíme dost na to, abychom dokázali takový jev vysvětlit.

Vědci předpokládali vznik nějakého druhu vortexu nad šestiúhelníkem, jak se severní polokoule postupně ohřívala s přechodem do letního období, jeho tvar je pro ně ale velkým překvapením.

Sonda Cassini už bohužel kolem planety neobíhá. Její palivo se tenčilo a operátoři mise s ní raději loni v září zamířili střemhlav do atmosféry, než aby riskovali kontaminaci povrchu některého z měsíců planety materiálem ze Země. Nelze tak zblízka pozorovat vývoj šestiúhelníků jak se severní polokoule dostává dál do letního období a teploty na ní začínají stoupat. Nezbývá než pozorovat ze Země, i když ve znatelně menším detailu.

Saturn, šestiúhelník
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Saturn

Interakce s dusíkem v atmosféře Titanu by mohla v jeho jezerech vytvářet vrstvy s různou hustotou

3. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, se nachází jezera, která jsou složena z metanu, etanu a dusíku. Vědci nyní zjistili, že by v těchto jezerech mohly vznikat vrstvy různě hustých tekutin nad sebou. Na rozdíl od Země, kde se voda vrství podle teploty, však tento proces na Titanu vyvolávají chemické reakce s hustou atmosférou.

celý článek

Měsíc Titan se vzdaluje Saturnu 100x rychleji než se doposud předpokládalo

10. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dvou nových metod se vědcům podařilo spočítat rychlost, s jakou se od planety Saturn vzdaluje její největší měsíc Titan. Oproti dosavadním odhadům se Titan vzdaluje až stokrát rychleji. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Za vysokými teplotami v atmosféře Saturnu by mohly být polární záře

9. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

V horních vrstvách atmosféry Saturnu jsou podobné teploty jako u Země. Není však zřejmé, proč tomu tak je: u Země za vysokými teplotami totiž stojí sluneční záření, které je u vnějších planet výrazně slabší. Podle nové studie by naměřené teploty u Saturnu mohly být vysvětleny polárními zářemi.

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce Saturnu

30. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců z SwRI (Southwest Research Institute) přišel s novým geologickým modelem, který ukazuje, že oxid uhličitý z nitra Enceladu by mohl vznikat na dně tamního oceánu. Počítačová simulace pracovala s analýzou obsahu gejzírů na jižním pólu měsíce, ze kterých uniká zmrzlá voda do volného prostoru na oběžné dráze planety Saturn. Výsledky výzkumu ukazují, že pod ledovou vrstvou Enceladu by se mohly odehrávat složitější procesy, než se původně uvažovalo.

celý článek

Saturn má nyní víc měsíců než Jupiter, pomohl mu nedávný objev 20 malých měsíců

8. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Ještě donedávna měla nejvíce známých měsíců ve sluneční soustavě planeta Jupiter, a to 79. Nově však bylo objeveno hned 20 nových těles na oběžné dráze planety Saturn, která tak má nyní 82 měsíců. Objev se podařil týmu vědců vedených Scottem S. Sheppardem, který pracoval s teleskopem Subaru na Havaji. Stejný tým vědců objevil loni 12 nových měsíců u planety Jupiter.

celý článek

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

4. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci konečně rozluštili záhadu jak dlouho trvá den na Saturnu, pomocí jeho prstenců

22. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se po dlouhé době podařilo s vysokou přesností určit dobu rotace planety Saturn kolem její vlastní osy. Doposud tento údaj vědcům unikal, a to i přes to, že kolem planety kroužila přes deset let vesmírná sonda Cassini. Její data nakonec přispěla k výsledku, který vědcům unikal dlouhá desetiletí. Den na Saturnu trvá 10 hodin, 33 minut a 38 sekund.

celý článek