NASA prodloužila operace rentgenového teleskopu Chandra do roku 2024, možná až 2030

publication date1. 10. 2018
tag iconChandra Teleskopy

Rentgenový teleskop Chandra je ve vesmíru už od roku 1999, kdy jej na oběžnou dráhu vynesl raketoplán Columbia. NASA nyní prodloužila financování jeho operací do roku 2024 s možností je dále prodloužit až do roku 2030. Celkem by mohla NASA zaplatit za provoz teleskopu do roku 2030 563 milionů dolarů. Teleskop provozuje Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics na Universitě v Harvardu.

Chandra X-ray Observatory

Chandra X-ray Observatory vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.



Vesmírný teleskop Chandra pozoruje vesmír v rentgenovém záření, které je z velké většiny pohlcováno zemskou atmosférou a tato pozorování tak nelze provádět přímo z povrchu. Chandra se soustředí na rentgenové záření mezi 68 a 78 keV. Kromě Teleskopu Chandra se rentgenovému záření věnují také mise XMM-Newton a NuSTAR.

Chandra má na svědomí několik vědeckých objevů a jde také o nejtěžší náklad, který kdy raketoplán vynesl do vesmíru.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Chandra
7. duben 2021
Hvězdy

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Přečíst článek
2. duben 2021
Uran

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

Přečíst článek
2. leden 2020
Černé díry

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

Přečíst článek
Další články z kategorie
tag iconChandra