NASA prodloužila operace rentgenového teleskopu Chandra do roku 2024, možná až 2030
Rentgenový teleskop Chandra je ve vesmíru už od roku 1999, kdy jej na oběžnou dráhu vynesl raketoplán Columbia. NASA nyní prodloužila financování jeho operací do roku 2024 s možností je dále prodloužit až do roku 2030. Celkem by mohla NASA zaplatit za provoz teleskopu do roku 2030 563 milionů dolarů. Teleskop provozuje Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics na Universitě v Harvardu.
Chandra X-ray Observatory vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.
Vesmírný teleskop Chandra pozoruje vesmír v rentgenovém záření, které je z velké většiny pohlcováno zemskou atmosférou a tato pozorování tak nelze provádět přímo z povrchu. Chandra se soustředí na rentgenové záření mezi 68 a 78 keV. Kromě Teleskopu Chandra se rentgenovému záření věnují také mise XMM-Newton a NuSTAR. Chandra má na svědomí několik vědeckých objevů a jde také o nejtěžší náklad, který kdy raketoplán vynesl do vesmíru.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Chandra
Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekPrvní rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývoje
Astronomům se s pomocí vesmírného teleskopu Chandra podařilo detekovat záblesk rentgenové radiace od velmi mladé hvězdy. Nese označení HOPS 383, nachází se 1 400 světelných let daleko a až bude starší, bude se podobat Slunci. Nyní ji ale astronomové pozorují ještě s akrečním diskem materiálu, který protohvězda konzumuje. Jde o první detekci rentgenového záření od takové hvězdy v takto brzké fázi jejího vývoje.
celý článekSupermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků
Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.
celý článekPrvní detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy
Při výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.
celý článekAstronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie
Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.
celý článekAstronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln
Vědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.
celý článekPrvní detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření
Astronomové identifikovali torus obklopující supermasivní černou díru v jádru galaxie NGC 5643. Jde o strukturu, která se vytváří v bezprostřední blízkosti masivní černé díry a ze které se v její středu utváří akreční disk materiálu, který černá díra urychluje a zahřívá na extrémní rychlosti a teploty. Vědci k analýze tohoto objektu využili dat z milimetrové radiové observatoře ALMA v Čile a rentgenového vesmírného teleskopu Chandra.
celý článek