Nová teplotní mapa Europy odhalila nezvykle chladnou oblast na severní polokouli

26. 10. 2018

Europa je měsíc planety Jupiter pokrytý ledovou slupkou tvořící popraskaný povrch s množstvím geologických útvarů. Nová série čtyř snímků z radioteleskopu ALMA nyní odhaluje teplotní mapu povrchu Europy v dostatečném rozlišení, aby bylo možné zkoumat souvislosti konkrétních geologických oblastí s naměřenými teplotními rozdíly. V datech se také objevuje doposud neznámá chladná oblast na severní polokouli tohoto měsíce.

Europa, teplotní mapa

Europa, teplotní mapa Teploty na Europě pořízené observatoří ALMA od 17. do 27. listopadu 2017.



Europa je pro vědce velmi atraktivním místem, pod ledovým povrchem se totiž ukrývá globální ledový oceán zahřívaný ode dna vulkanickou činností. Na podobných místech na Zemi bují život, který není nijak závislý na atmosféře a mohl by tak existovat i jinde ve sluneční soustavě. K tomuto ledovému měsíci planety Jupiter je sice aktuálně připravováno několik vesmírných misí, jejich výsledků se nicméně dočkáme nejdříve koncem dvacátých let. 

Nezbývá tak, než studovat Europu od Země, pomocí silných teleskopů. Jedním z nich je také ALMA, submilimetrová rádiová observatoř v Čile, která zkoumá především vzdálený vesmír. Na rozdíl od optických teleskopů není ALMA závislá na světle odráženém od Slunce a může snímat přímo tepelné záření vycházející z Europy, a to i přes to, že na povrchu Europy šplhají nejvyšší teploty pouze k -160 °C.

Studováním teplotních charakteristik Europy vědci zároveň zkoumají její ledový povrch plný unikátních geologických útvarů. Posbíraná data tak budou moci posloužit například při výběru místa přistání budoucích vesmírných sond, které mohou mít za úkol zkoumat právě geologicky aktivní procesy na tomto malém měsíci u obří planety.

Jedním z výsledků studie publikované v magazínu Nature je identifikace regionu na severní polokouli, kde se nachází výrazně nižší teploty než na zbytku Europy. Zatím není zřejmé, co by jej mohlo způsobovat a bude to jistě předmětem dalšího vědeckého bádání.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek