Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíru

Mezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci galaxií a kup galaxií v počátcích vesmíru. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

Galaktická nadkupa Abell 222/223

Galaktická nadkupa Abell 222/223 Snímek dvou kup galaxií Abell 222 a Abell 223, které jsou propojené vláknem temné hmoty, zde vyznačené světle modrou barvou. Plocha obrázku je asi 2x větší než disk Měsíce na noční obloze.



Galaktické kupy typicky obsahují stovky až tisícovky galaxií, které jsou společně vázané gravitací. Jde o největší známé gravitací vázané objekty ve vesmíru. Nově objevený objekt SXDS_gPC je však zatím pouze zárodkem takové kupy galaxií s neúplnou vnitřní strukturou.

Galaktická kupa, která vznikne kolapsem z nově objevené zárodečné kupy, by podle astronomů mohla mít hmotnost až 3,6 x 1015 hmotností slunce. Bude tak jednou z největších takových struktur ve vesmíru (vzhledem k tomu, že ji dnes astronomové vidí téměř 13 miliard let v minulosti, už se tomu tak pravděpodobně stalo).

Výzkum byl založen na studiu tzv. LAE galaxií (Lyman-alpha-emitter), což je druh galaxií ve vzdáleném vesmíru, které emitují typickou radiaci z neutrálního vodíku. Předpokládá se, že tyto galaxie se vyznačují intenzivní formací hvězd a jsou předchůdci dnešních běžných galaxií. Vědci s pomocí teleskopu Magellan Clay v Čile identifikovali region s vysokou hustotou objektů s červeným posuvem mezi 5,7 a 6,5. Mezi nimi také tuto masivní protokupu, která zatím nese provizorní označení SXDS_gPC.

Zkoumání takto masivních objektů v raném vesmíru vědcům přináší cenné informace o formování prvních galaxií a větších struktur. Existence masivní protokupy SXDS_gPC v raném vesmíru například naznačuje, že podobně velké struktury nevznikly v počátcích vesmíru slučováním menších objektů, jak se doposud v některých teoriích předpokládalo. Podle vědců vznikla protokupa SXDS_gPC z regionu s relativně vysokou hustotou plynů celá najednou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Raný vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

celý článek

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

celý článek

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek