Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíru

2. 11. 2018

Mezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci galaxií a kup galaxií v počátcích vesmíru. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

Galaktická nadkupa Abell 222/223

Galaktická nadkupa Abell 222/223 Snímek dvou kup galaxií Abell 222 a Abell 223, které jsou propojené vláknem temné hmoty, zde vyznačené světle modrou barvou. Plocha obrázku je asi 2x větší než disk Měsíce na noční obloze.



Galaktické kupy typicky obsahují stovky až tisícovky galaxií, které jsou společně vázané gravitací. Jde o největší známé gravitací vázané objekty ve vesmíru. Nově objevený objekt SXDS_gPC je však zatím pouze zárodkem takové kupy galaxií s neúplnou vnitřní strukturou.

Galaktická kupa, která vznikne kolapsem z nově objevené zárodečné kupy, by podle astronomů mohla mít hmotnost až 3,6 x 1015 hmotností slunce. Bude tak jednou z největších takových struktur ve vesmíru (vzhledem k tomu, že ji dnes astronomové vidí téměř 13 miliard let v minulosti, už se tomu tak pravděpodobně stalo).

Výzkum byl založen na studiu tzv. LAE galaxií (Lyman-alpha-emitter), což je druh galaxií ve vzdáleném vesmíru, které emitují typickou radiaci z neutrálního vodíku. Předpokládá se, že tyto galaxie se vyznačují intenzivní formací hvězd a jsou předchůdci dnešních běžných galaxií. Vědci s pomocí teleskopu Magellan Clay v Čile identifikovali region s vysokou hustotou objektů s červeným posuvem mezi 5,7 a 6,5. Mezi nimi také tuto masivní protokupu, která zatím nese provizorní označení SXDS_gPC.

Zkoumání takto masivních objektů v raném vesmíru vědcům přináší cenné informace o formování prvních galaxií a větších struktur. Existence masivní protokupy SXDS_gPC v raném vesmíru například naznačuje, že podobně velké struktury nevznikly v počátcích vesmíru slučováním menších objektů, jak se doposud v některých teoriích předpokládalo. Podle vědců vznikla protokupa SXDS_gPC z regionu s relativně vysokou hustotou plynů celá najednou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

celý článek

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

23. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

celý článek

Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

19. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek