
Mezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci galaxií a kup galaxií v počátcích vesmíru. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.
Galaktické kupy typicky obsahují stovky až tisícovky galaxií, které jsou společně vázané gravitací. Jde o největší známé gravitací vázané objekty ve vesmíru. Nově objevený objekt SXDS_gPC je však zatím pouze zárodkem takové kupy galaxií s neúplnou vnitřní strukturou. Galaktická kupa, která vznikne kolapsem z nově objevené zárodečné kupy, by podle astronomů mohla mít hmotnost až 3,6 x 1015 hmotností slunce. Bude tak jednou z největších takových struktur ve vesmíru (vzhledem k tomu, že ji dnes astronomové vidí téměř 13 miliard let v minulosti, už se tomu tak pravděpodobně stalo). Výzkum byl založen na studiu tzv. LAE galaxií (Lyman-alpha-emitter), což je druh galaxií ve vzdáleném vesmíru, které emitují typickou radiaci z neutrálního vodíku. Předpokládá se, že tyto galaxie se vyznačují intenzivní formací hvězd a jsou předchůdci dnešních běžných galaxií. Vědci s pomocí teleskopu Magellan Clay v Čile identifikovali region s vysokou hustotou objektů s červeným posuvem mezi 5,7 a 6,5. Mezi nimi také tuto masivní protokupu, která zatím nese provizorní označení SXDS_gPC. Zkoumání takto masivních objektů v raném vesmíru vědcům přináší cenné informace o formování prvních galaxií a větších struktur. Existence masivní protokupy SXDS_gPC v raném vesmíru například naznačuje, že podobně velké struktury nevznikly v počátcích vesmíru slučováním menších objektů, jak se doposud v některých teoriích předpokládalo. Podle vědců vznikla protokupa SXDS_gPC z regionu s relativně vysokou hustotou plynů celá najednou.