Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin

Lunar Lander, Lockheed Martin Koncept přistávací lodi na Měsíci.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Měsíc

    Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

    27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

    celý článek

    Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin

    24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z Měsíce přivezla v roce 1976 sovětská robotická mise Luna 24.

    celý článek

    Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

    5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

    celý článek

    Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

    2. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

    celý článek

    Nový objev NASA: voda je na Měsíci i mimo permanentně stíněná místa

    26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

    NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.

    celý článek

    Nokia pro NASA na Měsíci postaví mobilní síť čtvrté generace, fungovat by mohla už za 2 roky

    20. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Americká vesmírná agentura vybrala společnost Nokia pro výstavbu první mobilní sítě na Měsíci. Podle Nokie bude signál šířen ze stacionárního přistávacího modulu, který by měl na Měsíc letět v roce 2022. Mobilní signál LTE umožní komunikaci malým roverům, které budou zkoumat okolí místa přistání. V následujících letech bude podobný systém využíván také astronauty, kteří na Měsíc poletí v rámci programu Artemis.

    celý článek

    Osm zemí podepsalo smlouvu Artemis, která nastavuje pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru

    15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál podepsáním smlouvy Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 7 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva samotné definuje přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

    celý článek