• 
• vesmír
• fyzika
• technologie

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019

Měsíc Indie Čína Izrael Chandrayaan Chang´e Beresheet

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin Koncept přistávací lodi na Měsíci.

Chang´e 4
Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.

  

    
Sonda
    
Váha
(kg)
    
Rozměry
(m)
    
Délka mise
  

    
Komunikační sonda
    
425
    

    
5 let
  

    
Přistávací modul
    
1 200
    

    
1 rok
  

    
Rover
    
140
    
1,5 x 1 x 1
    
3 měsíce
  

Více o misi Chang´e 4

Beresheet
Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.

  

    
Sonda
    
Váha
(kg)
    
Rozměry
(m)
    
Délka mise
  

    
Rover Beresheet
    
585
    
2 x 2 x 1,5
    
2 dny
  


Chandrayaan-2
Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.

  

    
Sonda
    
Váha
(kg)
    
Délka mise
  

    
Orbitální sonda
    
2 379
    
12 měsíců
  

    
Přistávací modul
    
1 471
    
15 dní
  

    
Rover
    
27
    
15 dní
  


Další lunární programy
Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:

  
ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  
Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  
Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA
Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.

Další zprávy z kategorie
Měsíc

14. září 2021

Orion

V Lockheed Martin probíhají práce na třech lodích Orion, NASA plánuje objednat další

Vesmírné lodě Orion budou sloužit pro dopravu astronautů k Měsíci, pro NASA je vyrábí společnost Lockheed Martin. Aktuálně se dokončují práce na Orionu pro misi Artemis I, která je plánovaná na konec tohoto roku. Rozpracovaný je Orion pro Artemis II a nedávno byly dokončeny svářecí práce na lodi pro misi Artemis III, při které astronauti poletí až na povrch Měsíce.

Přečíst článek

25. srpen 2021

Měsíc

Rusové chtěli v říjnu poslat po dlouhých letech sondu na Měsíc, problémy ve vývoji však misi posouvají až na příští rok

Roskosmos odkládá plánovanou říjnovou misi na Měsíc, kvůli problémům, které se objevily při testování sondy. Mise Luna-25 měla původně odstartovat 1. října z kosmodromu Vostočnyj, jejím úkolem má být hledání ledu v okolí jižního pólu Měsíce. Nový termín mise Luna-25 je nyní květen 2022. Podle vyjádření Alexandera Shirshakova se ještě pracuje na přistávacím systému sondy.

Přečíst článek

12. srpen 2021

Měsíc

Nová studie identifikuje nejpravděpodobnější lokace odhaleného pláště Měsíce

Krátce po svém zformování byl Měsíc pokrytý globálním lávovým oceánem. Těžké minerály se v tomto období postupně dostávaly do větší hloubky až na povrchu zůstaly jen ty nejlehčí, které vytvořily slupku. Pozdější dopady planetek a komet tuto slupku narušily a odhalily na některých místech plášť tvořený těžšími minerály. Hned dvě nové vědecké studie popisují, kde je plášť Měsíce odkrytý a kudy tak lze nahlédnout do jeho nitra.

Přečíst článek

Další články z kategorie
Měsíc