Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

Enceladus, gejzíry na jižním pólu

Enceladus, gejzíry na jižním pólu snímek pořízený vesmírnou sondou Cassini při přeletu jižního pólu saturnova měsíce Enceladu. Vlevo dole je vidět atmosféra planety Saturn.



Všech pět vnitřních měsíců Saturnu (Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea) jsou dostatečně velká tělesa, která by teoreticky mohla mít svůj vlastní podpovrchový oceán. Dokonce podle vědců všechny tyto měsíce vznikly ze stejného materiálu a podobným způsobem, měly by tak mít podobné složení a obsahovat množství vody. Navíc všechna tato tělesa mají další společné: působí na ně gravitace planety i okolní měsíce.

Enceladus je však výjimečný, potvrzují to i snímky ze sondy Cassini, které ukazují viditelné gejzíry na jeho jižním pólu. Vědci jako nejpravděpodobnější příčinu existence tohoto geologického procesu považují zahřívání nitra měsíce způsobené střídavým působením gravitace planety a okolních měsíců. To však nevysvětluje proč se tak neděje u sousedních měsíců.

Nová simulace ukazuje vývoj měsíců v těsné blízkosti Saturnu za celou existenci planety (tedy zhruba 4,5 miliardy let). Jde o první model, který pracuje jak s gravitačním vlivem Saturnu, tak geologií měsíců - doposud se simulace soustředily vždy pouze na jednu z těchto stránek. 

Výsledek ukazuje, že unikátnost Enceladu je v gravitačních interakcích s ostatními měsíci, které pomohly protáhnout jeho oběžnou dráhu. U ostatních vnitřních měsíců planety není tento efekt dostatečně silný, aby společně s gravitačním vlivem planety zahřál jejich nitra natolik, aby u nich pod povrchem mohla existovat voda v kapalném skupenství.

Podobně jako u Europy, měsíce planety Jupiter, se i u Enceladu spekuluje o možnosti existence života v jeho podpovrchovém oceánu. Zda tomu tak skutečně je, však bez dalšího průzkumu není možné určit. Kolem Saturnu kroužila do roku 2017 sonda Cassini, jejíž snímky poprvé ukázaly na existenci gejzírů na Enceladu. Během této mise bylo získáno velké množství dat, ze kterých vědci dodnes vychází, pod povrch měsíce však sonda příliš nenahlédla. 

Aktuálně se neplánuje žádná další mise k Saturnu, i když vědecké komunita by velmi ráda Enceladus prozkoumala do většího detailu. Za to už v roce 2023 by měla odletět k Jupiteru vesmírná sonda Europa Clipper, která bude Europu zkoumat z oběžné dráhy. Několik průletů kolem Europy provede také sonda JUICE, která k Jupiteru odstartuje o rok dříve a jejímž cílem je měsíc Ganymede. Ve hře je také potenciální třetí sonda, která by na Europě přistála, o její realizaci ale zatím nebylo rozhodnuto a od Země neodletí dříve než v roce 2025.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Enceladus
tag icon
Další články z kategorie
Enceladus