Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

Měsíc, zlom v povrchu

Měsíc, zlom v povrchu



Instrumenty umístěné na povrchu Měsíce detekovaly 28 různých otřesů mezi roky 1969 a 1977. Některé z nich byly poměrně silné a dosahovaly až pátého stupně richterovy stupnice. Doposud se však nevědělo přílišo jejich epicentrech. To si vzali za úkol vědci vedení Thomasem Wattersem a zjistili, že u nejméně 8 otřesů se jejich epicentrum nacházelo v blízkosti povrchu a do vzdálenosti 30 kilometrů od některého ze zlomů. Většina z těchto otřesů také nastala v blízkosti apogea, tedy bodu největší vzdálenosti Měsíce od Země, kde je tektonická aktivita nejpravděpodobnější.

Tato osmice otřesů tak zřejmě byla způsobena skutečnou tektonickou aktivitou, tedy pohyby ve slupce Měsíce. Ostatní otřesy mohly být způsobeny stejnou příčinou, ale také například dopady meteoritů nebo by mohly pocházet z hloubi Měsíce. Měsíc je tak podle závěrů studie stále aktivní těleso.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

celý článek

Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z Měsíce přivezla v roce 1976 sovětská robotická mise Luna 24.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

2. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

celý článek

Nový objev NASA: voda je na Měsíci i mimo permanentně stíněná místa

26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.

celý článek

Nokia pro NASA na Měsíci postaví mobilní síť čtvrté generace, fungovat by mohla už za 2 roky

20. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Nokia pro výstavbu první mobilní sítě na Měsíci. Podle Nokie bude signál šířen ze stacionárního přistávacího modulu, který by měl na Měsíc letět v roce 2022. Mobilní signál LTE umožní komunikaci malým roverům, které budou zkoumat okolí místa přistání. V následujících letech bude podobný systém využíván také astronauty, kteří na Měsíc poletí v rámci programu Artemis.

celý článek

Osm zemí podepsalo smlouvu Artemis, která nastavuje pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál podepsáním smlouvy Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 7 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva samotné definuje přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

celý článek