Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.

Supermasivní černá díra v galaxii NGC 5643 Snímek jádra galaxie NGC 5643 se supermasivní černou dírou a jejím bezprostředním okolím. Červenou barvou je zvýrazněna spirála molekulárních plynů, oranžovou a modrou potom horký materiál putují od centra galaxie.
Teleskop GTC je vybaven spektrografickým přístrojem EMIR (Espectrógrafo Multiobjeto Infra-Rojo), který analyzuje infračervené světlo snímané teleskopem. Na teleskopu byl instalován v roce 2016 a od té doby už bylo publikováno několik vědeckých studií vycházejících z dat z tohoto přístroje. Poslední z nich je z magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Letters. Instrument EMIR vědcům umožnil studovat větry ionizovaných a molekulárních plynů u kvazaru J1509+0434. Jde o aktivní jádro blízké galaxie, které se podobá jiným podobným objektům ve větší vzdálenosti. Podle studie jsou ionizované větry rychlejší než molekulární a dosahují rychlosti až 1 200 km/s. Výsledky chtějí vědci potvrdit pomocí observatoře ALMA. Následně chtějí studovat další podobné supermasivní černé díry a získat data za větší vzorek objektů. Tato pozorování potom vědci porovnají s mírou zrodu nových hvězd u těchto galaxií a ověří hypotézu, že aktivní galaktické jádro má vliv na zrod nových hvězd v galaxii.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr
Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.
celý článekPrvní objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla
Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.
celý článekZa vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd
Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.
celý článekObjev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekAstronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly
Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.
celý článek