Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
Supermasivní černá díra v galaxii NGC 5643 Snímek jádra galaxie NGC 5643 se supermasivní černou dírou a jejím bezprostředním okolím. Červenou barvou je zvýrazněna spirála molekulárních plynů, oranžovou a modrou potom horký materiál putují od centra galaxie.
Teleskop GTC je vybaven spektrografickým přístrojem EMIR (Espectrógrafo Multiobjeto Infra-Rojo), který analyzuje infračervené světlo snímané teleskopem. Na teleskopu byl instalován v roce 2016 a od té doby už bylo publikováno několik vědeckých studií vycházejících z dat z tohoto přístroje. Poslední z nich je z magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Letters. Instrument EMIR vědcům umožnil studovat větry ionizovaných a molekulárních plynů u kvazaru J1509+0434. Jde o aktivní jádro blízké galaxie, které se podobá jiným podobným objektům ve větší vzdálenosti. Podle studie jsou ionizované větry rychlejší než molekulární a dosahují rychlosti až 1 200 km/s. Výsledky chtějí vědci potvrdit pomocí observatoře ALMA. Následně chtějí studovat další podobné supermasivní černé díry a získat data za větší vzorek objektů. Tato pozorování potom vědci porovnají s mírou zrodu nových hvězd u těchto galaxií a ověří hypotézu, že aktivní galaktické jádro má vliv na zrod nových hvězd v galaxii.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy
Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.
Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu
Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.
Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii
V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.
Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr
Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.
Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla
V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr
Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.
Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření
Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.