První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. 6. 2019

Při výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

CME, ilustrace

CME, ilustrace Výron koronální hmoty (CME) na ilustraci.



CME, Výron koronální hmoty

Výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) je uvolnění materiálu z atmosféry hvězdy do jejího okolí. CME je fenomén úzce propojený se slunečními erupcemi, při nich však materiál nakonec dopadá zpět na povrch hvězdy, zatímco u CME dochází k jeho vypuštění do volného vesmíru. CME tvoří hlavně protony a elektrony ve formě plazmatu. Pokud tato vlna energeticky nabitých částic zasáhne Zemi, může působit komplikace družicím na oběžné dráze a také vytváří silnější polární záři.



HR 9024 je aktivní variabilní hvězda se silným magnetickým polem. Detekovaný výron byl masivní, nesrovnatelný s těmi, které jsou relativně běžně pozorované na Slunci. Podle vědců, kteří publikovali studii v magazínu Nature Astronomy, byla vymrštěná hmota až 10 000x hmotnější, než je běžné u naší mateřské hvězdy.

Pro vědce je však kromě toho, že jde o první detekci extrasolární CME, podstatná jedna část výzkumu: vše zapadá do teorií vytvořených na základě pozorování Slunce.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

22. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z Palomar Gattini InfraRed survey a vesmírného teleskopu NEOWISE se vědcům podařilo identifikovat nový mladý hvězdný objekt. Mezi tuto kategorii těles se řadí protohvězdy a další objekty před hlavní posloupností. Jejich studiem vědci zkoumají evoluci hvězd, zejména jejich počáteční fázi, kdy o sobě dávají vědět občasným zesílením zářivosti.

celý článek

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

21. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.

celý článek

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek