Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

Astronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

Supernova Tycho

Supernova Tycho se nachází v naší galaxii a zřejmě se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka. Snímen byl pořízen s pomocí vesmírné observatoře Chandra, která snímá okolní vesmír v rentgenovém záření.



Supernovy typu Ia jsou mezi ostatními výjimečné, mají totiž stejnou zářivost. Díky tomu je pro astronomy snadné určit jejich vzdálenost a používají je pro měření rychlosti rozpínání vesmíru, nebo například výpočet vzdálenosti galaxií. Stejná zářivost je dána faktem, že tyto supernovy vznikají z bílých trpaslíků, které konzumují hmotu ze sousední hvězdy. Jakmile dojde k překročení určitého limitu (Chandrasekharova masa), hvězda opět nastartuje termojadernou reakci a po několika sekundách exploduje, vždy stejnou silou.

K výzkumu vědci použili teleskopy SALT (South African Large Telescope), ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae) a vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite).

Data z teleskopu TESS nenaznačují, že by se materiál vyvržený hvězdou do okolí setkal s další hvězdou. To by mohlo znamenat, že hvězda, ze které materiál, který supernovu způsobil, pochází, je velmi malá a mohlo by tak jít o dalšího bílého trpaslíka. Díky teleskopu SALT však byly detekovány prvky vodík a helium, ty nicméně u bílých trpaslíků chybí, protože je hvězdy už spotřebovaly v termojaderné reakci. 

Není tedy zřejmé jak k explozi došlo. Vědci uvažují, že by mohlo jít o systém se třemi hvězdami. To by však mělo být detekovatelné teleskopem TESS. 

Zajímavý závěr nicméně je, že lze zmíněné teleskopy použít tímto způsobem. Například teleskop TESS slouží k hledání exoplanet a jeho použití pro zkoumání supernov ukazuje možnosti širšího využití tohoto zařízení.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Supernovy

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

celý článek

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

celý článek

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

celý článek

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

celý článek

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

celý článek