Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Výše popsaná supernova nese označení typ Ia a má specifické vlastnosti - má vždy stejnou maximální zářivost a také trvá stejně dlouho než hvězda opět pohasne. To astronomům umožňuje zjistit, jak daleko se exploze odehrála, a určit tak například vzdálenost galaxie, ve které se supernova nachází. Tento způsob je klíčový pro určování vzdáleností ve vesmíru a také například pro určení rychlosti jeho rozpínání.

Bílí trpaslíci jsou charakterističtí tím, že v nich neprobíhá termojaderná reakce. Skládají se většinou z uhlíku a kyslíku, které vznikly ve hvězdě, ze které trpaslík vzešel. Neobsahují však těžší prvky jako železo nebo nikl, které vznikají až v supernovách. A právě množství těchto prvků vědcům pomáhá určit, jak hmotná byla hvězda, která v supernově explodovala.

Limit, který určuje kolik masy může bílý trpaslík mít, než exploduje v supernově, se nazývá Chandrasekharova mez. V dnešním vesmíru vědci pozorují trpaslíky, kteří explodují při hmotnosti 1,4 slunečních mas. Průzkum galaxií se starými hvězdami však naznačuje, že tento limit mohl být dříve nižší, možná kolem hmotnosti Slunce.

Hvězdy v těchto galaxiích totiž mají nižší podíl niklu, než je obvyklé. Podle vědců z Caltech by to mohlo být způsobeno právě tím, že supernovy, ve kterých tyto prvky vznikají, nastávaly u méně hmotných bílých trpaslíků. U trpaslíků s nižší hmotností by totiž v supernově vzniklo menší množství těžkých prvků.

Vědci nyní chtějí u stejných galaxií zjistit koncentrace dalších prvků, aby své závěry mohli podpořit.

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílý trpaslík

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků

4. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek