Druhý objekt z mezihvězdného prostoru oficiálně potvrzen, nově nese označení I2/Borisov

Mezinárodní astronomická asociace IAU v úterý oznámila, že nově objevená kometa C/2019 Q4 je skutečně objekt, který nepochází ze sluneční soustavy. Dostala tedy oficiálně označení I2/Borisov (označení I2 znamená, že jde o druhé identifikované interstelární těleso a Borisov je podle jejího objevitele). Několikadenní pozorování astronomy po celém světě totiž potvrdila hyperbolickou oběžnou dráhu komety, která naznačuje, že těleso neobíhá Slunce ale naší soustavou pouze prolétá.

Kometa I2/Borisov

Kometa I2/Borisov



Nová pozorování také ukazují, že kometa I2 se zatím velmi podobá běžným kometám ve sluneční soustavě a že má několik kilometrů v průměru. Přesnou velikost vědci zatím neznají, budou však mít ještě hodně možností ji zjistit.

Oproti prvnímu mezihvězdnému objektu Oumuamua bude totiž možné I2 pozorovat po delší dobu. Vědci věří, že se jim podaří zjistit více o složení komety i jejím původu. Nejjasnější bude I2/Borisov v prosinci tohoto roku a v lednu příštího. Nejblíže Slunci bude kometa 7. prosince - asi 2 AU (v tu dobu bude stejně vzdálena i od Země), bohužel pro nás se ale bude nacházet na jižní obloze a z našich končin viditelná nebude. Začátkem příštího roku se už vydá opět ven ze sluneční soustavy a už nikdy se nevrátí.

Zatím se však kometa Slunci přibližuje a astronomové po celém světě chtějí sledovat její chování. Kometa má dnes poměrně kondenzovanou atmosféru (koma) tvořenou plyny zahřívanými slunečním svitem. Tyto plyny se zatím drží v blízkosti jádra, na posledních snímcích už ale začíná být patrný malý ocas, který se v následujících měsících zřejmě výrazně protáhne.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

    Další zprávy z kategorie Komety

    Dvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet

    Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.

    Kometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu

    Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.

    Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

    Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

    Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

    Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

    Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

    Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

    Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

    Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

    Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu

    Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se ke Slunci nikdy dříve nepřiblížila, mohla by tedy obsahovat množství původního materiálu - zejména vodního ledu.