Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Ceres

Jedním z konceptů je orbitální sonda k trpasličí planetě Ceres, kterou ještě do roku 2018 obíhala sonda Dawn. Z dat mise Dawn vědci zjistili, že nejbližší trpasličí planeta obsahuje množství vody a probíhají na ní doposud neznámé geologické procesy. Nová mise by měla odpovědět na otázky jako, kde dnešní největší těleso pásu asteroidů vzniklo a zda mohlo být někdy obyvatelné. Orbitální sonda by mohla být doplněna také jedním nebo více rovery, které by zkoumaly povrch. Ke zvážení je také pokus o dopravu vzorků hornin zpět na Zemi.

Venuše

Sousední planeta se v mnohém podobá Zemi. A v mnohém je také velmi odlišná. Přes svou blízkost však zatím nebyla zdaleka tak prozkoumána jako Mars, a to by chtěla změnit Martha Gilmore, která navrhuje realizovat vlajkovou misi k této planetě. I u Venuše vědce zajímá, zda byla někdy obyvatelná a jaké geologické procesy na ní probíhají (zda vůbec nějaké).

Enceladus

Podobně jako měsíc Europa u planety Jupiter, má i Enceladus u planety Saturn ledovou slupku, pod kterou se ukrývá oceán. Vědci by velmi rádi poslali na Enceladus ponorku, která by prozkoumala hlubiny tohoto oceánu. Jejím úkolem by bylo analyzovat vodu v okolí sopouchů na dně, kde by dokonce mohl existovat život.

Neptun

K Neptunu ani Uranu zatím nikdy neletěla dedikovaná sonda. Proletěla kolem nich pouze vesmírná sonda Voyager 2, která předtím proletěla také kolem Jupiteru a Saturnu. Nová mise k Neptunu by zkoumala z oběžné dráhy také jeho největší měsíc Triton, na jehož povrchu jsou patrné známky geologické aktivity a pod kterým by se mohl nacházet další ukrytý oceán.

Mars

Mars je v centru dění dlouhodobě, na jeho oběžné dráze i na povrchu je dlouhodobě rušno a dá se očekávat, že ruch nadále poroste. Jednou z nových misí k Marsu by mohla být také mise MORIE (Mars Orbiter for Resources, Ices, and Environments), která by mimo jiné z oběžné dráhy detailně zkoumala výskyt vodního ledu. Dalším konceptem vybraným k rozpracování je potom mise MOSAIC (Mars Orbiters for Surface-Atmosphere-Ionosphere Connections), která si klade za cíl lépe charakterizovat interakce mezi povrchem planety, její atmosférou a ionosférou.

Pluto a Kuiperův pás

V roce 2015 jsme mohli díky sondě New Horizons poprvé vidět jak Pluto skutečně vypadá. Sonda na začátku roku 2019 proletěla kolem další planetky v Kuiperově pásu a míří ven ze sluneční soustavy. Vědci už nyní plánují následovníka této mise, který by Pluto aspoň dva roky (pozemské) obíhal, a potom by zamířil k některé z dalších trpasličích planet v Kuiperově pásu.

Merkur

Kolem Merkuru doposud obíhala sonda MESSENGER a na cestě k němu je sonda Bepi-Colombo. Mezi novými koncepty se objevuje další mise, tentokrát s přistáním na povrchu planety. Rover by zkoumal z blízka horniny a jejich složení s tím, že by se soustředil na ten nejstarší terén. Kromě toho by sonda také sbírala informace o vnitřní struktuře planety, jejím magnetickém poli.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

20. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci navštívit nějaký další objekt. Tím by mohla být planetka Apophis, která v roce 2029 proletí v těsné blízkosti Země a je možné, že se v dalších letech naší planetě přiblíží ještě víc.

celý článek

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Na teleskop Euclid byly instalovány vědecké přístroje

28. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na základní konstrukci evropského vesmírného teleskopu Euclid byly ve francouzském městě Toulouse instalovány optické a infračervené přístroje. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je nyní plánován na rok 2022.