Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

Mezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

Supernova SN 2017htp

Supernova SN 2017htp



Astronomové už dlouho ví o spojení mezi dlouhodobými zdroji gama záření a silnými supernovami (exploze označované jako hypernovy, při kterých masivní hvězdy kolabují v černé díry). První pozorování přišla už v roce 2003, nicméně tento jev dodnes není příliš prozkoumaný. Od té doby byly navíc objeveny silné supernovy bez gama záblesků a naopak bylo detekováno gama záření, bez spojitosti se supernovami.

Nyní vědci našli nový pár hypernovy a zdroje gama záření ve srovnatelné vzdálenosti, který nejvíce zářil v říjnu a listopadu roku 2017. Analýzou pomocí optické fotometrie a spektroskopie se pokusili charakterizovat samotný jev i prostředí, ve kterém se nachází.

  • Pro reprodukci nejvyšší detekované zářivosti supernovy je vyžadováno množství niklu, které odpovídá zhruba 0,33 hmotnosti Slunce,
  • do okolí supernovy byl vymrštěn materiál o hmotnosti 4,1 Sluncí,
  • galaxie, ve které k události došlo, je asi poloviční velikosti Mléčné dráhy. Jde o druhou největší známou galaxii, ve které byl GRB detekován. Spektrálně se však podobá ostatním galaxiím s detekovanými záblesky gama záření.
Tato a další zjištění obecně odpovídají ostatním párům supernov a gama záblesků. Vědci se tak přibližují identifikaci prostředí, ve kterém k hypernovám a GRB dochází s větší pravděpodobností. Brzy tak může být možné určit, proč u některých silných supernov bývá detekováno gama záření a u jiných ne.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Supernovy

Nezvykle krátký zablesk gama záření ze supernovy by mohl znamenat méně kolizí neutronových hvězd

Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti špatně identifikovány jako kolize neutronových hvězd.

celý článek

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

celý článek

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

celý článek

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

celý článek

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

celý článek