Orangutan je nejbližší žijící příbuzný obřího třímetrového primáta

14. 11. 2019
Život Biologie

Primát nazvaný Gigantopithecus blacki žil před 1,9 miliony let v jižní Číně. Dosahoval váhy až 600 kilogramů a výšky 3 metry. Analýza genů nyní prokázala, že jeho nejbližším žijícím příbuzným jsou orangutani. Jde o první případ, kdy se podařilo získat genetický materiál z teplého a vlhkého prostředí.



Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let

31. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.

celý článek

První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféryPrvní odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

celý článek

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev nového druhu želvy v amazonském praleseNěmecký vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslíkZačátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes

14. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nemoc nalezená v dinosauřím ocasu starém 60 milionů let trápí lidstvo dodnes Fosilizovaný ocas mladého dinosaura, který žil v prériích v Kanadě, obsahuje zbytky 60 milionů let starého nádoru. Jde o onemocnění LCH (Langerhans cell histiocytosis), které dodnes trápí také lidi, zejména děti do 10 let. Nezvyklý nález se nacházel v obratli ocasu býložravého hadrosaura, kde si vědci všimli dutiny podobné těm, které vznikají při nemoci LHC.