Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

5. 12. 2019
Země Měsíc Planetky (asteroidy)

Miniměsíce jsou malé objekty, které rotují kolem Země, někdy pouze dočasně. Není však známo, kolik jich ve skutečnosti je. Silná gravitace Země je někdy přitáhne k sobě a shoří v atmosféře, jindy jsou vymrštěny do hlubokého vesmíru. Australským vědcům se nyní podařilo zachytit zatím druhý miniměsíc při průletu atmosférou naší planety, první byl identifikován v roce 2014.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru v roce 1992.



Miniměsíce (minimoons) nejsou běžné meteory nebo planetky, které k Zemi přiletí z hlubšího vesmíru a po zachycení gravitací naší planety shoří v její atmosféře. Jde o tělesa, která planetu obíhají podobně jako Měsíc, avšak často na méně stabilní dráze.

Aby astronomové rozpoznali miniměsíc od běžných meteorů, počítají s velkou přesností jejich dráhu, aby dokázali určit, zda se do atmosféry dostaly z hlubokého vesmíru, nebo z oběžné dráhy Země.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňůVědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetka

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetkaVe zhruba 100x větší vzdálenosti, než obíhá Měsíc Zemi, proletěla ve čtvrtek planetka 2020 QU6. Šlo tedy o bezpečný průlet a Zemi ani družicím na oběžné dráze nic nehrozilo. Objev se podařil amatérskému astronomovi Leonardu Amaralovi z Brazílie. Pozorování ze Země ukázala, že planetka má na šířku zhruba 1 kilometr.

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek