Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

Miniměsíce jsou malé objekty, které rotují kolem Země, někdy pouze dočasně. Není však známo, kolik jich ve skutečnosti je. Silná gravitace Země je někdy přitáhne k sobě a shoří v atmosféře, jindy jsou vymrštěny do hlubokého vesmíru. Australským vědcům se nyní podařilo zachytit zatím druhý miniměsíc při průletu atmosférou naší planety, první byl identifikován v roce 2014.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru v roce 1992.



Miniměsíce (minimoons) nejsou běžné meteory nebo planetky, které k Zemi přiletí z hlubšího vesmíru a po zachycení gravitací naší planety shoří v její atmosféře. Jde o tělesa, která planetu obíhají podobně jako Měsíc, avšak často na méně stabilní dráze.

Aby astronomové rozpoznali miniměsíc od běžných meteorů, počítají s velkou přesností jejich dráhu, aby dokázali určit, zda se do atmosféry dostaly z hlubokého vesmíru, nebo z oběžné dráhy Země.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

celý článek

Nová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký průzkumník Victor Vescovo, který se ponořil do 10 928 metrů.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi

24. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.

celý článek