Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.



Temný věk

V raném vesmíru existovalo období označované jako temný věk (dark ages). Vesmír byl tehdy plný atomů vodíku, ale ještě z něj nevznikly žádné hvězdy, které by do vesmíru vyslaly světlo. Toto období začalo zhruba 377 tisíc let po velkém třesku a skončilo vznikem prvních hvězd.
Týmu vědců vedenému Jamesem Rhoadsem se podařilo detekovat vzdálenou skupinu tří galaxií EGS77 (Extended Groth Strip), které zřejmě obsahují první hvězd. Intenzivní světlo z těchto hvězd kolem nich vytváří prázdné bubliny, ve kterých se světlo může volně šířit. Podobné bubliny postupně vznikaly i kolem ostatních galaxií a nakonec přetvořily vesmír do stavu blízkého vakuu, ve kterém jej známe dnes.

Pozorované galaxie září výrazně v infračerveném světle a zároveň nejsou vůbec pozorovatelné v optické části spektra. Analýza rudého posuvu světla, které k nám od nich přišlo, ukazuje, že je pozorujeme pouhých 680 milionů let po velkém třesku.

Bubliny, které tyto tři galaxie obklopují, jsou obří - mají až 2,2 milionů světelných let napříč (Mléčná dráha má napříč 200 tisíc světelných let). Díky tomu se světlo hvězd díky rozpínání vesmíru posouvá k infračervenému spektru, ještě než dosáhne stěny bubliny a dokáže tak proletět zbytky oblaků vodíku, které se nacházejí vně bublin.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

23. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíruAstronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

celý článek

Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

19. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné drázeAstronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaciAnalýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie

27. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxieV raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).

celý článek

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem

25. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskemGalaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.

celý článek

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví pročMezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K pozorování této galaxie využili vědci vedení Benjaminem Forrestem teleskop W. M. Keck a výsledky svého výzkumu publikovali v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy

13. 12. 2019

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdyAstronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.

celý článek