Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem
Švédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.
Supernova 1987A Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.
Supernova SN 2006gy byla zachycena v září 2006 a byla tak zářivá, že byla označována jako nejzářivější detekovaná exploze. Postupně sice byly zachyceny i zářivější supernovy, SN 2006gy je přesto dále označovaná za hypernovu, nebo super-zářivou supernovu (superluminous supernovae). Super-zářivé supernovy jsou nejméně 10x jasnější než běžné supernovy a vědci si zatím nejsou jistí, jak vznikají. U supernovy SN 2006gy se nicméně nyní týmu vědců vedenému Andersem Jerkstrandem podařilo objevit velké množství železa. Takové množství zatím u jiné supernovy nikdy pozorováno nebylo a přivedlo vědce k nové teorii, popisující vznik této obří exploze. Podle nového modelu předcházela supernově SN 2006gy interakce bílého trpaslíka a masivní hvězdy bohaté na vodík. Této velké hvězdě postupně začalo docházet palivo na termojadernou fúzi a začala odhazovat své horní vrstvy do okolí. Bílý trpaslík na její oběžné dráze se tak ocitl uvnitř tohoto oblaku plynů a začal se přibližovat této hvězdě. Nakonec bílý trpaslík explodoval v supernově typu Ia, která interagovala s plyny dříve odhozenými masivní hvězdou, což dalo vzniknout pozorované super-zářivé supernově.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Supernovy
Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko
Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.
celý článekKolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy
Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.
celý článekMasivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy
V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.
celý článekPřekvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?
Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.
celý článekDrobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
celý článekBetelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko
Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.
celý článekFOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem
Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.
celý článek