Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem
Švédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.
Supernova 1987A Snímek supernovy 1987A pořízený teleskopem Hubble v roce 2010.
Supernova SN 2006gy byla zachycena v září 2006 a byla tak zářivá, že byla označována jako nejzářivější detekovaná exploze. Postupně sice byly zachyceny i zářivější supernovy, SN 2006gy je přesto dále označovaná za hypernovu, nebo super-zářivou supernovu (superluminous supernovae). Super-zářivé supernovy jsou nejméně 10x jasnější než běžné supernovy a vědci si zatím nejsou jistí, jak vznikají. U supernovy SN 2006gy se nicméně nyní týmu vědců vedenému Andersem Jerkstrandem podařilo objevit velké množství železa. Takové množství zatím u jiné supernovy nikdy pozorováno nebylo a přivedlo vědce k nové teorii, popisující vznik této obří exploze. Podle nového modelu předcházela supernově SN 2006gy interakce bílého trpaslíka a masivní hvězdy bohaté na vodík. Této velké hvězdě postupně začalo docházet palivo na termojadernou fúzi a začala odhazovat své horní vrstvy do okolí. Bílý trpaslík na její oběžné dráze se tak ocitl uvnitř tohoto oblaku plynů a začal se přibližovat této hvězdě. Nakonec bílý trpaslík explodoval v supernově typu Ia, která interagovala s plyny dříve odhozenými masivní hvězdou, což dalo vzniknout pozorované super-zářivé supernově.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Supernovy
Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?
Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.
celý článekDrobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
celý článekBetelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko
Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.
celý článekFOTOGRAFIE: rázová vlna supernovy zachycená Hubblovým teleskopem
Vesmírnému teleskopu Hubble se podařilo zachytit detail vlny vyvolané explozí supernovy před několika tisíci roky. Jedná se o supernovu označovanou jako Cygnus (podle souhvězdí Labutě, ve kterém se nachází) ve vzdálenosti 2 400 světelných let.
celý článekV jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda
Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.
celý článekAstronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce
Astronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.
celý článekPohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent
Astronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.
celý článek