NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy
V rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.
Triton Triton je největší měsíc planety Neptun. Má poloměr 1 353 kilometrů (poloměr Měsíce je 1 737). Snímek byl pořízen sondou Voyager 2, která jako jediná navštívila planetu Neptun.
TRIDENT
Misi Trident navrhla Jet Propulsion Laboratory (JPL), která patří pod NASA. Jejím cílem je vyslat sondu k největšímu měsíci planety Neptun - Tritonu, kolem kterého by proletěla. Při průletu by sonda důkladně zmapovala povrch tohoto vzdáleného a chladného tělesa.VERITAS
VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) je koncept mise, jejímž cílem je mapování povrchu planety Venuše. S novými daty by mělo být možné zjistit, zda jsou na sousední planetě aktivní sopky případně jiné geologické aktivity.DAVINCI+
Mise DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging Plus) by vyslala sondu k Venuši, která by zkoumala její atmosféru. Sonda by se na své oběžné dráze nořila do atmosféry a zkoumala její složení a evoluci. Součástí mise by byla malá sonda, která by sestoupila až k povrchu planety.Io Volcano Observer
Sonda Io Volcano Observer (IVO) by zkoumala Io, měsíc planety Jupiter posetý aktivními sopkami. Využívala by k tomu oběžnou dráhu kolem Jupiteru, která by umožňovala opakované průlety kolem malého měsíce.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy
Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022
Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.
Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda
Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.
Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky
Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.
Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.
Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši
Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.
Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země
Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.
Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2
Po úspěchu mise MEV-1 začátkem tohoto roku se do vesmíru brzy dostane druhá sonda MEV. Jejím úkolem bude prodloužit životnost dalšího satelitu společnosti Intelsat. Původně měla raketa Ariane V odletět ve čtvrtek v noci, její start byl ale kvůli možné závadě odložen.