Nový objev NASA: voda je na Měsíci i mimo permanentně stíněná místa

NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) detekovala vodu v kráteru Clavius na jižní polokouli v množství 100-412 částic na milion, to je zhruba 100x méně, než je vody na Sahaře. Na kubický metr regolitu by tak mohlo být na některých místech na Měsíci zhruba 3 decilitry vody.

Kde se voda na Měsíci bere?

Zatím není jisté, odkud se voda v kráteru Clavius vzala, ani jakým způsobem se zde udržuje. Sluneční radiace by měla molekuly vody rozkládat na vodík a kyslík, které následně unikají do vesmíru. Vodní led ve větší koncentraci proto zůstává v místech, kam Slunce nesvítí - pod povrchem, nebo v permanentním stínu kráterů v okolí pólů. Nové molekuly vody by podle vědců mohly přinášet mikrometeority, nebo úlomky z komet. Mohla by také vznikat v reakci iontů vodíku ve slunečním větru s kyslíkem přítomným v regolitu.

Hledání vody na Měsíci

Po misích Apollo v 70. letech se myslelo, že je Měsíc kompletně bez vody. Další průzkum z oběžné dráhy a pomocí impaktorů prokázal existenci vody v permanentně stíněných místech. Dále byly napříč Měsícem objeveny molekuly s vodíkem, ale nebylo zřejmé, zda se jedná o molekuly vody (H2O), nebo hydroxylu (OH). Nová pozorování nyní potvrzují, že se minimálně v některých případech jedná skutečně o vodu. Voda je klíčový zdroj pro budoucí průzkum Měsíce a výstavbu alespoň částečně nezávislé stanice na Měsíci. Je nezbytná pro lidskou posádku a navíc z ní lze vyrábět palivo pro rakety. Zatím nicméně není zřejmé, zda je detekovaná voda jednoduše dostupná a bylo by možné ji pro budoucí stanici využít. Lunární program Artemis zatím počítá s výstavbou v blízkosti jižního pólu, kde se nachází ve větším množství.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Smlouvu Artemis nastavující pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru už podepsalo 12 zemí

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 11 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.