Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

Mars (Tisdale 2)

Mars (Tisdale 2) Kámen Tisdale 2 byl cílem robotického roveru Opportunity (sol 2697 - sol 2702). Asi 30 centimetrů vysoký, plochý kámen je součástí velmi starého materiálu odkrytého dopadem meteoritu.



Meteorit NWA 7533 byl objeven v roce 2011 v Maroku. Analýza jeho chemického složení a izotopů odpovídá složení atmosféry Marsu a vědci proto předpokládají, že pochází právě ze sousední planety. Impakt planetky nebo komety jej podle této teorie vyvrhnul do vesmíru a doputoval až na Zemi. Doposud bylo identifikováno na 277 meteoritů, které pochází z Marsu.

Nová spektrální analýza tohoto meteoritu nyní ukázala, že obsahuje fragmenty, které vznikly před 4,4 miliardami let. Některé z nich vykazují známky oxidace, která zřejmě nastala při přítomnosti vody.

Pokud voda na Marsu skutečně existovala už v době před 4,4 miliardami let, mohlo by to znamenat, že jde o běžný jev při vzniku planet. Voda tak mohla být také při vzniku Země, Venuše nebo třeba měsíců planety Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

2. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

celý článek

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

31. 10. 2020

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Rover Perseverance je v polovině svojí cesty na Mars

28. 10. 2020

Kapsle s roverem Perseverance už uletěla 235,4 milionů kilometrů a nachází se tak v polovině svojí cesty k Marsu. Sonda se nyní nachází zhruba 2,3 světelných minut daleko od Země. Vše zatím probíhá podle plánu, rover Perseverance by měl na Marsu přistát 18. února příštího roku.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

celý článek

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

8. 10. 2020

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

celý článek