Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Heliosféra, okraj

Heliosféra, okraj Pozice vesmírných sond Voyager 1 a 2 v roce 2019.



První z dvojice sond Interstellar Express by podle plánu proletěla kolem planety Jupiter v roce 2029. Potom by zamířila k čelnímu okraji sluneční soustavy. V tomto místě se setkává heliosféra, kde převládá vliv Slunce s mezihvězdným prostorem.

Druhá ze sond by dosáhla planety Jupiter v roce 2033. Po průletu kolem největší planety sluneční soustavy by zamířila k planetě Neptun, ke které by dorazila v roce 2038. Vědci uvažují o vybavení sondy malým impaktorem, který by prozkoumal atmosféru planety. Tato sonda by potom zamířila k ocasu sluneční soustavy. 

Čínští vědci ještě stále upřesňují detaily mise. Zvažují například průlet kolem některého z větších těles v Kuiperově pásu - ve hře je třeba potenciální trpasličí planeta Quaoar s měsícem Weywot.

Mise Voyager 1 a 2

Mise Interstellar Express tak trochu připomíná cestu amerických vesmírných sond Voyager z konce 70. let. Voyager 2 je dodnes jediný lidmi vytvořený objekt, který se přiblížil k planetám Uran a Neptun. Dnes obě sondy ještě stále posílají na Zemi unikátní data z okraje sluneční soustavy. Vesmírná sonda Voyager 2 při své cestě využila výhodnou konstelaci planet, která jí umožnila během jediné cesty navštívit planety Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. To v případě čínské mise nebude možné, protože planety se při svém oběhu kolem Slunce nacházejí na jiných místech.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Čína

Čínský rover Zhurong už na Marsu urazil přes půl kilometru, jeho mise má trvat 3 měsíce

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi těmi posledními jsou písečné duny a také padák, který jej na povrch planety dopravil.

celý článek

Tříčlenná posádka úspěšně doletěla k čínské orbitální stanici

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

celý článek

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

celý článek

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

celý článek

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

celý článek

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

celý článek

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

celý článek